Zámek Fryštát, Karviná 3.4.21.Další prosím. Next please. Read and recorded for You at Castle Fryštát yesterday at this door.
Next Please.
Lubomír Tomik
breakfaSt nagasaki ages in time, may i ask for a dance ?
Odin waits for the eye to sLip into the pit of the face,
head.
eVe without adam,
thE stray shrapnel.
three grandmothers sitting together by a cave,
sitting at
plucking the feathers of archeopteryx,
galleons moored at the mouths of tropical rivers.
Další , prosím.
Lubomír Tomik
Snídající nagasaki stárne v čase, smím prosit ?
Odin vyčkává až oko vkLouzne do důlku,
Vědoucí.
Eva bez adama,
ten zbloudilý šrapnel.
tři báby sedí spolu u jeskyně,
sedí při
škubání peří archeopteryxe,
galeony, kotvící v ústích tropických řek.
…pokračování…. ještě jinou formou.
SOLVE appears…suddenly in czech…in english. Words are virus, not just shit Covid.
Next, please. Další , prosím. Read and recorded by the fountain on the square in Karviná, 3.4.21, for You, right on the picture.
Read and recorded for You once in Studio Shaark my love.
I want a kííííííss on the heart.
Lubomír Tomik
I want a kííííííss on the heart,
I want him now !
said the transparent Napoleon
and suddenly,
suddenly flowed down my back in the shower
feeling,
as if someone had suddenly
began to read this poem
the words appeared
the towers opened fire
I want a kííííííss on the heart!
I want him now!
said the transparent Napoleon
and cat,
that beautiful girl,
she slipped under a floor full of lubricant.
from the collections of poem ,,Večeře u Minského / 2016 /Obraz ,, Kočka Šklíba “ autor Luděk Kouřil.
Koberečky s paměťovou pěnou.
Lubomír Tomik
Chtěl jsem žít bez Tebe,
už vím, že to nejde,
jak se omývají mrtví v saxofonovém světě ?
Stahuje mne do hlubin Tebe ,
stahuje mne vír přídě Titaniku,
střelci do slunce stále míjejí terč,
zasahují jen Tvé srdce,
jeho otisk,
všichni jsme jen koberečky s paměťovou pěnou,
náručí a momentky postav,
lásek,
náručí plné paměťové pěny ,
otisk Tebe.
Rugs with memory foam.
Lubomír Tomik
I wanted to live without you,
now i know it's not possible
how do they wash the dead in the saxophone world?
It pulls me into the depths of You,
the vortex of the bow of the Titanic pulls me away,
shooters into the sun still pass the target,
they affect only your heart,
his fingerprint,
we are all just memory foam rugs,
arms and snapshots of the characters,
love,
arms full of memory foam,
Imprint of You.
Právě teď...pro Tebe... jsi a budeš se mnou
Read and recorded in Studio Shaark for You , Goddess.
Let's taste it.
/For You /
Lubomír Tomik
the old seasons are disappearing
rusty gears of time
bends in the wind
it wasn't yesterday
not tomorrow
the old seasons are disappearing
I'll wrap you in a shroud
from faded rose petals
I sewed them together
pieces of intestines
a bone of ribs
not tomorrow
not yesterday
one heartbeat
the old seasons are disappearing.
You.
Ze sbírky ,,Večeře u Minského a jiné básně “ / 2016 /
Kvůli použití zvukových efektů prosím doporučuji poslech ve sluchátkách. Due to the use of sound effects, I recommend listening in headphones. A zavřít oči, prosím, vážně…díky and close your eyes,seriously, thanks.
Rozšlápnul jsem vysušenou ptačí kostru.Read and recorded FOR YOU LOVE in Studio Shaark
I stepped on the dried bird’s skeleton,
Lubomír Tomik,
and the tiny chest cracked, I limped someone put a bottle in my trail.
she pounded me with dolphin skin, THE MAGIC beauty of His being, someone asked:- A shot?- answer: -Tomorrow, or in eleven days.-
It started to rain, the car chuckled uncertainly water splashed out of the exhaust, then he rode in the rain, in the distance over the mountains it flashed,
he drove and thought of the man, who burned his poems in the boiler room of the steamer Orizaba, rolling black smoke covered the sea long mourning ribbon.
from ,,Dinner at Minski´s “ …i write this in 2016…….and now is reality.
Queue in the supermarket. Read and recorded for You in 2021 , For You. I write this in Year 2O16. Strange.
Queue in the supermarket.
Lubomír Tomik
the beauty stood there thinking about the people in line in front of her
there stood a guy thinking about the people in line in front of him
I was standing there
I remembered a beauty and a guy telling me what they were doing
in line at the supermarket
I remembered it and thought about the people in line in front of me
On the twentieth day of March, thirteen hundred and forty-five,
it looked like a sale of plague bacteria.
Good buy, man.
On the cover of my collection of poems is Veronica Lake and this is where a poem from and about her and about You and for You, my love.
And again….
Doporučuji první poslech VE SLUCHÁTKÁCH. Ideálně přitom zavřít oči.
I recommend first listening IN HEADPHONES. Ideally close your eyes.
I’m looking for Veronica Lake. Read and recorded in Studio Shaark Sound engineer Pavel … is a magician. For the first time, I heard it out loud, as I intended the poem.
I'm looking for Veronica Lake.
Lubomir Tomik
I will crush a thin one hundred and fifty-one inches in my arms,
even though I don't really know Her, I'm looking for Her.
In the back alleys full of paper bags from cheap alcohol,
in the trunks of abandoned cars,
cars squirting at night,
in incinerators full of flesh of Ethiopian tiger meat,
in the middle of pine forests.
The last path leads over the ridge,
through that rattling pile of bones.
I'm looking for Veronica Lake,
I'm taming,
sometimes it's better
when it's like this.
Jeď zlehka. Pro Tebe. Take it easy. For you. Recorded in Shaark Studio, Bzenec.
Take it easy, girl. /For You/
This is how he imagines the first settlers,
a mixture of troubadours and fools,
right hand carelessly caught with the thumb
face with meteor scars
burning like him
ride lightly, girl
ride lightly
the path is littered with the remains of the eyes
ride lightly girl
ride lightly
the road turns to Night
This is how you imagine your first lovers,
a mixture of shapes and superciliary arches,
right hand carelessly hairy over the thumb,
face full of smiles of saber-toothed tigers,
nothing has changed
nothing has changed
nothing has changed
ride lightly, girl
ride lightly
as long as it goes
it won't be like that forever.
Poem is from collection Večeře u Minského /2016/ a je pro Tebe.
Natočeno ve studiu Shaark a je to to nejlepší, co jsem kdy udělal, tohle…je pro Tebe.
Recorded in the Shaark studio and it’s the best thing I’ve ever done, this is for You.
Doporučuji první poslech VE SLUCHÁTKÁCH. Ideálně přitom zavřít oči.
I recommend first listening IN HEADPHONES. Ideally close your eyes.
Lola Montez
I recommend first listening IN HEADPHONES. Doporučuji první poslech ve sluchátkách.Opravdu.
U stolu Loly Montez.
At Lola Montez's table.
Lubomír Tomik
And the girl who is Lola Montez said that evening:
-I don't understand what you're writing.-
I looked into her eyes
and suddenly I saw her walking down the autumn street
dressed in a coat of sad smiles
snuggled into her thoughts
unknowingly digs up the infested leaves
which then rises around her and swirls
as if in the eye of a
hurricane
beautiful
will count the prematurely coming darkness
lightning flashes on the island of Pharos
unique and charming.
What it's like to live in the dreams of teenage boys
contemplating on Beauty?
Natočeno ve studiu Shaark a je to to nejlepší, co jsem kdy udělal, tohle…je pro Tebe.
Jen čtveračivý úsměv Jí zahrál kolem rtů.
Lubomír Tomik
můžeš můžeš můžeš,
slyšel,
jako když ostré světlo vpadne
do tmy,
zapotácel se v přechodné závrati,
nesmíš nesmíš nesmíš,
slyšel,
jako když tma přikryje poslední záblesky soumraku,
jen čtveračivý úsměv ,
Jí zahrál kolem rtů.
Na skleněné ploše, rozzářil se démant,
démant noci.
z výstavy na hradě Buchlově.
Only a roguish smile played around Her lips.
Lubomír Tomik
can you can you can,
he heard,
as when a sharp light enters
into the dark
he staggered temporarily,
you must not you must not,
he heard
as when darkness covers the last flashes of twilight,
just a roguish smile,
on her lips.
On the glass, a diamond lit up,
diamond of the night.
…UP ON BOARD
Up on board.
Lubomír Tomik
Up on board.
Hope ….let dive flight into the abyss, into the pillow of your arms,
feathers, the ship sailed out of port,
Life …dance on the surface of boiling milk foam,
enthusiasm for not being nailed to the deck with nine-inch nails,
as if it weren't,
at night the creaking masts, the naughty sails
and unbridled steering wheel rotation,
Hope… stretching under the hernia,
where instead of snoring villas and alien monsters
you hug,
I saw a fortune teller,
Cassandra, Pythia and Sybil,
in their free time, the soap bubbles of dreams,
wishes and desires pierced the needles in their white fingers,
-Sybila -PLOP, Pythie-PLOP, Kasandra-PLOP, -
childish antics,
slices of passion.
We haven't lost a course,
only the country disappeared in the distance,
in the rampage of the virus,
the writhing of politicians somewhere in the fog,
disappeared in the reflection on your face,
in tears.
Hope … but there is no clinking of glasses in the governor's palace,
it's the toil of dock workers with muscle braids like ship's ropes,
it is a lotus flower growing from a muddy bottom that opens above the surface of light to the colors of You,
it's bouncing on shark heads spinning in an endless circle below the board,
on which We walk,
sweet scurvy.
Hope is brighter than thousands of suns,
leads me to You.
The crew escaped on lifeboats,
We are waiting in the stern cabin,
huddled together.
The wind does not end,
up on board
set faces in the sun
up on board
let the ship's bell ring,
set faces Hope
up on board.
Lets go-
bolder,
tougher,
more abundantly,
flawlessly,
just LET'S GO !!!
Written and completed 6.2.21 in the stern cabin, on the ship ,,Hope", under the lighthouse… read 9.2.21, in the Old Town.
Beauty.
Lubomír Tomik
And when he wrote to Her at midnight,
he was a Turkish messenger to a castle, a castle, a castle,
arrow and steel tip,
the message roll unfolded like a black rose bud,
the princess threw herself into the river
and changed everything with her gaze,
during which steam boilers exploded the hearts of skyscrapers lounging on a summer lavender meadow,
i wasn't good enough for You
... was not.
Beauty. Krása. Recorded 6.2.21, on Saturday night, for You, in the cabin at the stern of the sailboat Hope, along the lighthouse, where the windows in the photo is lit. For You … I know I’m not good enough, I know.
Krása.
Lubomír Tomik
A když jí o půlnoci psal,
byl to turecký posel do hradu, hradu , hradu,
šíp a ocelový hrot.
Rolička zprávy se rozvinula jako poupě černé růže.
Princezna se vrhla do řeky
a změnila všechno svým pohledem,
při kterém explodovaly parní kotle srdce mrakodrapů lenošících na letní levandulové louce.
Nebyl jsem pro Tebe dost dobrý…
nebyl.
Lisa la Giuffria.
Lubomír Tomik
Take Her hand,
hold Her tight,
prove,
that you are worthy of a Queen.
South of the heaven,
was opened
EVERYONE
options.
Lisa la Giuffria. Recorded for You, 6.2.21 on the sailboat Hope, in the cabin at the stern.
Lisa la Giuffria.
Lubomír Tomik
Vezmi Ji za ruku,
drž Ji pevně,
dokaž,
že jsi hoden Královny.
Jižně od nebe,
bylo otevřeno
VŠEM
možnostem.
…včera na plachetnici za noci jsem dokončil pro Tebe tuhle báseň. Mám právě puštěný song
přitom procházím soubory v pc a při poslechu ,,Enjoy the silence“ jsem začal číst, pro Tebe, co vzniklo včera. První verš ,,Vzhůru na palubu “ se objevil najednou, při kontaktu se sympatickou Martinou z marketingu firmy KovoSteel, řekla ho… spontánně …a zbytek….jsem psal jako ještě nikdy, za vrzání stěžňů a v kajutě, kde šla pára od úst, sedící na polštáři na pirátské bedně na okraji pohádkové dřevěné pece, myslel na Tebe a :
Vzhůru na palubu.
Lubomír Tomik
Vzhůru na palubu.
Naděje … střemhlavý pád do propasti, do polštáře Tvé náruče, prachovým peřím loď vyplula z přístavu,
život… kvapík na bělostném povrchu pěny vroucího mléka, nadšení, co k palubě přibito devítipalcovými hřeby není, jako by nebylo, za noci vrzajících stěžňů, nezbedného plachtoví a bezuzdného otáčení kormidelního kola,
Naděje… protažení pod kýlem, kde mne místo chňapajících vilejšů a cizokrajných monster svíráš v objetí Ty,
Viděl jsem věštkyně, Kassandru ,Pýthii i Sybilu, ve volné chvíli propichovaly jehlami mýdlové bubliny snů, přání a touhy, -Sybila -plop, Pýthie-plop, Kassandra-plop,- dětinské dovádění, řezy vášněmi.
Neztratili jsme kurz, jen země zmizela v dáli, v řádění viru, svíjení politiků někde v mlze, zmizela v odlesku na Tvé tváři, v slze.
Naděje…ovšem není cinkot sklenic v guvernérově paláci, je to dřina přístavních dělníků s pletenci svalů jako lodní lana, je to lotosový květ rostoucí z bahnitého dna otevírající se nad hladinou světlu barvám Tobě, je to poskakování na žraločích hlavách točících se v nekonečném kruhu dole pod prknem, na němž se procházíme, sladké kurděje.
Naděje je jasnější než tisíce sluncí, vede mne k Tobě.
Posádka uprchla na záchranných člunech, my čekáme v kajutě na zádi, schouleni do sebe.
Bezvětří nekončí, vzhůru na palubu, nastavit tváře slunci, vzhůru na palubu, nechť rozezní se lodní zvon, nastavit tváře Naději, vzhůru na palubu.
Pojďme- odvážněji houževnatěji, vydatněji, bezvadněji, jen už POJĎME!!!
In case the Sicilian bandits descended from the mountains.
Lubomír Tomik
In case the Sicilian bandits descended from the mountains,
Franco Nero somewhere in the film
decorations of fake studio Cinecittá snaps,
it arouses general merriment talking about the new Pompeii,
beauty rides on mountain ridges.
In case the Sicilian bandits descended from the mountains
and they hung you upside down at a gas station,
like some Benito,
fill your pockets with cottage cheese,
then let it sour down on the pavement of the street
whitish mass mixed with crumbs of crusty bread,
interdental space ready for reception .
In case the Sicilian bandits descended from the mountains,
come with me, the tide line is nearby
nearby.
I Love You.
from the collection of poems Bowl of Fictional Fish / 2015 /
The dead travel fast.
Lubomír Tomik
We are lost,
like wave after wave,
we're shattering the coast of death,
we are lost.
Oh, Queen of Pudding, spin your mourning coffee.
Oh, Queen of Pudding, give me your hand.
Ships far out to sea,
ash and dust,
faith in the resurrection,
dust and ash.
Oh, Queen of Pudding, we are lost only by hope.
Oh, Queen of Pudding, I have drunk all the coffee in the world and will never fall asleep again.
We are resurrected like wave after wave,
rotten bodies floating down the Ganges.
The dead travel fast,
or not ?
from the collection Reanimized Irish Bride or Digging in the majoun/ 2015 /
Yesterday I took a few photos, an audio recording of my poem, today I made a video of it, I want to publish it on YouTube at 12.00. I read on the remains of a highway from the 1940s, it was built by Tomáš Baťa, Adolf Hitler continued the construction, just concrete torsos in the middle of the fields. When I read under the so-called „white bridge“, I thought of reading with photos from India … dead in the Ganga, everywhere on planet, they travel fast, don’t they?
Mrtví cestují rychle.
Lubomír Tomik
Jsme ztraceni,
jako vlna za vlnou,
tříštíme se o pobřeží smrti,
jsme ztraceni.
Ó Královno pudinku, roztoč svůj kafemlýnek smutku.
Ó, Královno pudinku, podej mi ruku.
Lodě daleko na moři,
popel a prach,
víra ve vzkříšení,
prach a popel.
Ó Královno pudinku, jsme ztraceni jen tím, že doufáme.
Ó Královno pudinku, vypil jsem všechnu kávu světa a už nikdy neusnu.
Jsme vzkříšeni jako vlna za vlnou,
prohnilá těla plující po proudu Gangy.
Mrtví přece cestují rychle,
nebo ne ?
ze sbírky Reanimovaná irská nevěsta aneb nimrati se v majounu /2015/
Včera jsem pořídil pár fotek, audiozáznam mé básně, dnes jsem z toho udělal video , chci jej ve 12.00 publikovat na YouTube, četl jsem na zbytcích dálnice ze čtyřicátých let 20.století, rozestavěl ji Tomáš Baťa, ve stavbě pokračoval Adolf Hitler, nakonec zůstala jen betonová torza uprostřed polí a lesů. Když jsem četl pod tzv ,,bílým mostem “ napadlo mne čtení doplnit fotkami z Indie…mrtví v Ganze, vůbec všude, přece cestují rychle, ne ?
What did you lock my love, in the drawer of your memory? Lovely moments, laughter and tenderness, early cold and I …
can’t understand, I can’t do that.
From the upcoming collection of poems Map of the Continent of Your Heart, read and recorded on January 19, 21 in KovoSteel Staré Město, www.kovozoo.cz, in the exhibit of the L-610 aircraft, which was only ours, mine and Yours for an hour.
Kalibán a Sycorax.
Lubomír Tomik
Co jsi má lásko, zamkla v šuplíku své paměti ?
Líbezné chvíle, smích i něhu,
brzký chlad
a já …
pochopit,
to nedovedu.
Z chystané sbírky básní Mapa kontinentu Tvého srdce, čte a nahráno 19.1.21 v KovoSteelu Staré Město, www.kovozoo.cz , v exponátu letadla L-610, které bylo díky vstřícnému přístupu ze strany firmy , na hodinu jen naše, mé a Tvé.
PS: Honey, I'm publishing this article for you at 2 hours 2 minutes 22. seconds 2.2.2021...
Jejím sestrám. Čteno a nahráno pro Tebe , u zasněženého a zamrzlého Balatonu v Novém Hrozenkově 29.1.21. To her sisters. Read and recorded for You, at the snowy and frozen Lake Balaton in Nový Hrozenkov 29.1.21.
Jejím sestrám.
Lubomír Tomik
zápach vlečných sítí ze spleti ocelových lan,
rzí vzpomínek,
obroušený vlnolam,
když nádherná vystoupila z přílivu, šaty z mořských řas,
zanechány, na okrasu Jejím sestrám.
ze sbírky Veronica a jiné básně / 2018/
To Her sisters
Lubomír Tomik
the smell of steel wire rope trawls,
rust of memories,
ground breakwater,
when the beautiful rose from the tide,
the seaweed dress left,
to adorn Her sisters.
from the collection of Veronica and other poems / 2018 /
Just flaming in the evening.
Lubomír Tomik
Ganesha on the march
Ganesha on the march,
Throw the torch in my direction,
I'm standing right here,
and I smell gasoline
Ganesha on the march
Ganesha on the march.
Čteno pro Tebe 29.1.21 na Balatonu v Novém Hrozenkově…..Read for you on January 29, 21, Lake Balaton in Nový Hrozenkov.Costume of You. Kostým Tebe.
Costume of You.
Lubomír Tomik
the spade rang against a rock
you winced nervously in your sleep
charred eyes hidden for worse times,
the spade rumbled against the oak wood
the caravan of the body got lost in deception
the spade scraped the remnants of the skin and
I lie down,
I lie down under a lonely tree in the fields,
I'll put it on,
I'll put on a costume of You.
From the collection of poems Bowl of Fictional Fish / 2016 /
Kostým Tebe.
Lubomír Tomik
rýč zazvonil o kámen
nervózně jsi sebou trhla ve spaní
ohořelé oči schované na horší časy
rýč zaduněl o dubové dřevo
karavana těla zabloudila v mámení
rýč seškrábnul zbytky kůže a
ulehnu,
ulehnu pod osamělý strom v polích
navléknu
navléknu si kostým Tebe.
Existuje svět II.
Lubomír Tomik
Existuje svět,
v němž
jsme jen
stíny na zdi.
There is a world II.
Lubomír Tomik
There is a world
in which we are just
shadows,
shadows on the wall.
...
from the collection Veronica and other poems / 2016 /
There is a world. / For You /
Lubomír Tomik
There is a world,
in which we hold hands,
we go down the street
and on nothing,
it doesn't matter anymore.
Existuje svět.
Lubomír Tomik
existuje svět
v němž se držíme za ruce,
jdeme ulicí
a na ničem
už nezáleží.
from the collection of Veronica and other poems / 2016 /
Fairies.
Lubomír Tomik
The fairies took You from me,
both,
as in the masks of the Venetian carnivals,
like horses
to the depths of the gallop,
seconds
intervals,
thoughts that may have shattered,
but which did not turn black at night,
rowboats,
which have never failed,
fairies,
fairies,
let's lose Our breath together.
PS: This article will be written all day... I will add more and more pieces of the puzzle to it. Finally, when I put together Friday's recordings from Lake Balaton, there will be an audio version of this poem …. for You.
1.Time is : 9:53.
2.Time is :11:50
3: Time is 12:52 and we go to the finals
Víly. Fairies. Pro Tebe. For YOU. 29.1.21, Winter Lake Balaton, Czech, Nový Hrozenkov.
When I read my poem „Fairies“ for You and recorded it on a dictaphone, I had THIS view, …sitting on a wooden bench, under a snowy shelter ,cup of hot coffee,
in my heart You…. that’s all I have, my Goddess…YOU.
Víly.
Lubomír Tomik
Víly mi Tě vzaly,
obě,
jak v maskách benátské karnevaly,
jak koní
do hlubin cvaly,
vteřin
intervaly,
myšlenky které možná oprýskaly,
které však nocí nezčernaly,
veslice,
které nikdy neztroskotaly,
víle,
víle,
ztraťme spolu dech.
Kráčím dny. Čteno pro Tebe, 29.1.2021, Balaton, Nový Hrozenkov.
I’m walking for days.
Lubomír Tomik
The night lost its meaning.
I can take off, i can fall, facing the ground,
I’ll get up again, again again again again,
I lost the thread in the middle of a maze, The Minotauros begin to whine, i won’t let him down
I will not let YOU down.
Kráčím dny.
Lubomír Tomik
Noc ztratila smysl.
Můžu vzlétnout
můžu padnout ,
tváří k zemi,
znovu vstanu,
znovu
znovu
znovu
znovu,
ztratil jsem nit,
uprostřed bludiště,
Minotauros začíná funět,
nezklamu ho,
nezklamu Tě.
Kódy, báseň pro Tebe , i o dnešním dnu na Balatonu, nahráno na diktafon kousek od jezera
Codes.
Lubomír Tomik
Peter stood in the still,
key-um, key, key, unlocked a miracle,
they are content with the joy of the land,
naturally acclimatized with a certificate,
to the temperature of the riot.
The battlefield is ready,
Waiting for an order to attack, to follow Boudicea,
Burning airships fall from the sky shot down by projectiles of your beauty.
I wanted to tell You,
I want to be really nice,
Make you laugh, caress.
I buried the other guy in the woods,
In a cave under an overhang.
Tired in the cold, I warm myself by a pile of hearts,
again and again every morning I start beating,
I'm still losing him in the evening,
I go to sleep with an empty chest.
This story doesn't end there,
not even a light carrier,
not even an armourer,
With a smile, perhaps a smile,
a pensive face, a smile, perhaps a smile.
You were beautiful today, incredibly,
you opened me like a can of tuna,
tender meat,
spicy.
čteno pro Tebe dnes, tady,29.1.21, u jezera Balaton, v Novém Hrozenkově, bohužel,, není Balaton jako Balaton, přituhlo…….. read for You today, here, January 29, 21, at Lake Balaton, in Nový Hrozenkov, unfortunately, Lake Balaton is not like Balaton, it has tightened.
Kódy.
Lubomír Tomik
Petr stál ve strnulém šeru,
Klíč-ehm, klíčem, klíčem,odemykal zázrak,
Spokojeně lkají jsouce zemí srosteni,
Přirozeně certifikátem aklimatizováni,
Na teplotu vzpoury.
Bitevní pole je připraveno,
Čeká se na povel k útoku, následovat Boudiceu,
Hořící vzducholodě padají k z oblohy sestřelovány projektily Tvé krásy.
Chtěl jsem ti říct,
Chci být skutečně milý,
Rozesmát Tě ,pohladit.
Toho druhého chlápka jsem zakopal v lese,
V jeskyni pod převisem.
Znavený v chladu se ohřívám u hromady srdcí,
znovu a znovu mi každé ráno začně jedno tlouci,
večer o něj pořád přicházím,
chodím spát s prázdným hrudním košem.
Tenhle příběh nekončí,
ani světlonošem,
ani zbrojnošem,
Úsměvem, snad úsměvem,
zadumanou tváří, úsměvem, snad úsměvem
Dnes jsi byla krásná, neuvěřitelně,
otevřela jsi mne jako konzervu tuňáka,
jemné maso,
kořeněné.
He had a ticket, He stood in line his whole life, Then he saw the masterpiece with his own eyes:
Girl with loose hair, after bath.
You.
Mistrovské dílo.
Lubomír Tomik
Vstupenku měl,
vystál ve frontě celý svůj život,
pak spatřil mistrovské dílo na vlastní oči :
Dívka s rozpuštěnými vlasy, po koupeli.
Ty.
Today, after all ….
Lubomír Tomik
She woke up to a sunny day,
into the distant rumble,
filled with cacophony of sirens,
honking ambulances and
fire trucks.
She thought: -There can't be a war today … can it?
And She looked at me,
I hugged her, tight.
I'm writing to You from the Moon, right now.
Lubomír Tomik
At this moment I'm writing to You from the Moon,
there seem to be no Russian bases here.
The cheese is slushy in places and is no greater pleasure,
than throwing crumbs of crater lerdammer,
catching them in the mouth and throwing a goat in the moon's gravity.
I have to finish, it's time to take my medication.
....ze sbírky básní Mísa vymyšlených ryb /2016/
V tuhle chvíli ti píšu z Měsíce.
Lubomír Tomik
V tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce,
zdá se ,že zde nejsou žádné ruské základny,
sýr je místy rozbředlý a není větší rozkoše,
než po sobě házet drobty kráterního lérdaméru,
chytat je do úst a metat kozelce v měsíční gravitaci.
Musím končit, je čas vzít si své léky.
....from the collection of poems ,,Bowl of Fictional Fish" / 2016 /
Čtu 19.1.21 uvnitř exponátu letadla L-610 ve společnosti KovoSteel, nedaleko od KovoZoo, pro Tebe…svou báseň Historie bombardování z chystané sbírky Mapa kontinentu Tvého srdce.Historie bombardování. History of the bombing.
History of the bombing.
Lubomír Tomik
Her thighs rubbed against each other
like falling minarets,
she whispered from sleep,
she told stories to herself in dreams,
some were true,
some fictional
and some tasted
like a grain,
grain of
well roasted coffee.
Historie bombardování.
Lubomír Tomik
Její stehna o sebe třela
jako padající minarety,
šeptala ze spaní,
ve snech vyprávěla příběhy sama sobě,
některé byly pravdivé,
některé smyšlené
a některé,
některé chutnaly jako zrnko
dobře pražené kávy.
Vracel jsem se od Tebe.
Lubomír Tomik
Vracel jsem se autem od Tebe,
myslel na milion věcí,
ne na cestu,
postupně zmizela,ztratila se v lese ,zúžila se
do křivky EKG
a když jsem projel
kolem osvětlené kapličky,
jako někde v průsmyku Borgo,
zastavil jsem,
díval se to tmy před sebou
a uvědomil si,
že Tě miluji.
I came back from you.
Lubomír Tomik
I was coming back by car from you,
thought of a million things,
not on the road,
gradually disappeared, lost in the woods, narrowed
into the ECG trace
and when I drove by
around the lighted chapel,
like somewhere in the Borgo Pass,
I stopped,
watched the darkness ahead
and realized,
that I love You.
Black charcoal of desire.
Lubomír Tomik
Black charcoal of desire,
hot as a potato
pulled out of the fire,
word from the heart of You,
from the burned eyes,
from my eyes,
which
you wore,
just
thrown in pockets.
Černý uhel touhy
Lubomír Tomik
Černý uhel touhy, horký jako brambor vytažený z ohně,
slovo z plamenů Tebe, z očí vypálených, z mých očí, které jsi nosila , jen tak, pohozené po kapsách.
Recorded on November 28, 20 in Lenka Karhanová’s Studio in Uherské Hradiště.
Mokrý písek. Wet sand.
Lectured by Lenka Karhanová / pseud.Magdalena Verneová / http://www.lenkakarhanova.cz Written by Lubomír Tomik. From the my collection ,, Večeře u Minského a jiné básně“ / 2016 /
Mokrý písek
Do díry v mokrém písku dej oprátku kus ruky s dýkou v pěsti,
a ještě něco tam přidej,
něco ze své duše tresti.
Voda vystoupá výš,
vše jen sobě ponechá,
zamkne svou skrýš .
Dívka, žena , stařena
Opona teď stržena.
Ó,
to Velké Neznámo.
Už napořád,
jsme v bezpečí.
Wet sand.
Lubomír Tomik.
Put a noose of your hand ,
with a dagger in your fist,
in the hole in the wet sand.
And add something else there
Something of your soul punishment.
The water rises higher,
he just keeps everything to himself,
locks his stash.
Girl, woman, old woman,
the curtain is now torn down.
O,
the Great Unknown.
Forever,
we are safe.
Překvapení.
Lubomír Tomik
Stín sbíhající se do linií sebeklamu,
vrah i své oběť,
anděl s kápí Ku -Klux -Klanu ,
na všechno jsi odpověď.
Tvé srdce,
blankytný mrak,
na zamračeném nebi s větrníky tornádové oblohy,
Tvé srdce,
bezuzdný meteor podzimních plískanic.
Cinknutí blesku.
hřmot hrotu,
úder tulipánem do gongu v mlžných horách,
ukřižovaný zvuk,
když se podívám do Tvých očí-
překvapení,
na náhodou nalezené,
rozesmáté fotce Tebe,
Tebe.
Ty Ty Ty Ty Ty Ty Ty Ty TYO You You You You You You You You
Surprise.
Lubomír Tomik
A shadow converging on the lines of self-deception, the killer and his victim, angel with a hood of the Ku Klux Klan, you are the answer to everything.
Your heart azure cloud, in the cloudy sky with tornado sky pinwheels, Your heart unbridled meteor of autumn sleet.
Flash fires. the roar of the tip, a tulip strike a gong in the misty mountains, crucified sound when I look into Your eyes-
surprise, found by chance, laughing photo of you, You.
Peyotl má rád zvuk. Z chystané sbírky mých básní Mapa kontinentu Tvého srdce.Čteno pro Tebe 11.12.20 v základech baziliky na Velehradě, oficiálně , se svolením.
Recommended music for reading
Peyote likes sound.
Lubomír Tomik
On the way here, on the way here, on the way here, dress off the buttons, took a step aside and the train numbered the screen to a cluster of pixels and you were a little angry, there was no reason a little frown, it makes You different.
I walked under the constellation Cygnus in those few days, desire of hope ,disappointment with rage, gratitude ,snail , kiss bruises.
You have everything and I have nothing, I am a knight from place castle Emptiness,, crazy man with a wooden sword.
He took a step aside, two man stand at Jack Keouac’s grave, he was weathered, the sky under a cloud, black was the color of the cat, sad face.
You are my deep rose, we are bound together,
by the web of constellation.
From the upcoming collection of my poems Map of the continent of Your heart. Read and recorded 11.12.20 in the foundations of the basilica in Velehrad, with permission, officially.
I read right on this place…under ground….real UNDERGROUND!
Turn it over to Munich.
Lubomír Tomik
The barrel of the pistol was an antler cake,
the barrel of the pistol was a ticket to the ending show,
the relentless itching of the skin dominated the cockpit,
backrests soaked with malice.
The parked crocodile set off,
he ran after the prey,
hungrily.
Girl,
a girl
my darling,
you are his sharp tooth
you are his clenched jaw,
you are everything and more.
Oxygen jellyfish above me,
they descend to the surface,
mischievous devastation.
Turn it over to Munich,
turn it over to Munich,
turn your eyes to me,
turn it around.
When the engines shut down,
we are just uninvited guests on the Baalbek terrace, applauding.
Turn your life to Munich,
devastating distraction,
Your beauty is boiling oil,
flowing down the walls,
squeaking skin, dancing in flytraps.
Turn it over to Munich.
She smiled, pulled the pilot lever toward her, the machine headed for the cool, freezing height,
transiently
and vigorously.
Air… is not needed when I can breathe You,
You.
Something is hidden in the perception of time,
something is hidden in the perception of time,
stray root.
When the darkness opens,
engulf us,
we will go despite the time of laughter, we will go to the grove of Persephony,
light rhythmic chants on the lips.
You came down to me,
from the star.
Turn it to Munich or not!
Turn it to the moon,
we hang ourselves in a balloon basket on his crescent,
we will spend our lives there, it is ground to dust,
stray root,
by swallowing the beating heart of the weasel,
one can be closer to the Goddess,
Goddess,
Thee.
Thee i worship now.
I wrote this poem for You, for reading in a special, special place.
Otoč to na Mnichov. Z připravované sbírky Mapa kontinentu Tvého srdce.
Nahráno, zahráno a přitom čteno dnes, 12.1.21 na Hradisku Sv. Klimenta v Buchlovských horách, ze sbírky Večeře u Minského a jiné básně /2016/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Hradisk… Věnuji Tobě.
Komplexní kremační služby.
Lubomír Tomik
Urno? Kde je Tvé vítězství? Prachu ? Kde je Tvůj osten?
Přes trojitý krepový závoj cení zuby třetí matka, vystoupáš nahoru a řekneš: -,,Ještě minutku ,pane Kate.“
Comprehensive cremation services.
Lubomír Tomik
Urn? Where is your victory? Dust? Where is your thorn?
Despite the triple crepe veil, the third mother values her teeth, you go on the steps to the gallows , saying :
Chci Ti udělat radost, vykouzlit Ti úsměv na tváři.
Read by Paul Speckmann. https://speckmetal.net/ Written by Lubomír Tomik. Lyrics : https://midianpoet.com/2020/12/25/ve-… Recorded in Staré Město, November 2020. Thanks to Paul for reading from my upcoming collection of poems Map of the Continent of Your Heart. Pro Tebe.
Nahráno se svolením 6.1.21 na hradě Malenovice, čtu pro Tebe svou báseň z připravované sbírky Mapa kontinentu Tvého srdce, předmluvu ke sbírce úžasně napsala Pavla Jonsson, použití několika svých slov schválil Alan Moore.
Při čtení jsem byl v pravých dveřích, ve zbrojnici.
Báseň ,,Vřískající kočičí cirkus “ jsem četl právě s Tebou a tímhle výhledem , viz foto, v Mikulčicích 29.12.20, ze sbírky Mísa vymyšlených ryb (2017)….. dveře se označovaly vápnem, když přišel mor…a tady , teď ? Sprejem, fixem, kódem, cejchem na varlata ?
Další , prosím.
Lubomír Tomik
Snídající nagasaki stárne v čase, smím prosit ?
Odin vyčkává až oko vkLouzne do důlku,
Vědoucí.
Eva bez adama,
ten zbloudilý šrapnel.
tři báby sedí spolu u jeskyně,
sedí při
škubání peří archeopteryxe,
galeony, kotvící v ústích tropických řek.
…pokračování…. ještě jinou formou.
SOLVE appears…suddenly in czech…in english. Words are virus, not just shit Covid.
PS: Honey, I'm publishing this article for you at 2 hours 2 minutes 22. seconds 2.2.2021...
Kostým Tebe.
Lubomír Tomik
rýč zazvonil o kámen
nervózně jsi sebou trhla ve spaní
ohořelé oči schované na horší časy
rýč zaduněl o dubové dřevo
karavana těla zabloudila v mámení
rýč seškrábnul zbytky kůže a
ulehnu,
ulehnu pod osamělý strom v polích
navléknu
navléknu si kostým Tebe.
V tuhle chvíli ti píšu z Měsíce.
Lubomír Tomik
V tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce,
zdá se ,že zde nejsou žádné ruské základny,
sýr je místy rozbředlý a není větší rozkoše,
než po sobě házet drobty kráterního lérdaméru,
chytat je do úst a metat kozelce v měsíční gravitaci.
Musím končit, je čas vzít si své léky.
....from the collection of poems ,,Bowl of Fictional Fish" / 2016 /
