Hunter in the cemetery.
Lubomír Tomik
A whisper swung over the wall,
shadow,
elegant figure blinked
the smell of daisies
suitable constellation of stars,
The beauty still woke up,
before someone buried a pitcher in the ground with the victim,
until someone forgot to return the tombstone to its place,
what is "your"?
How ironic I am for you,
he was never "good" enough,
what is "good"?
The huntress in the cemetery fired an arrow,
with a rumble he sank into a wooden cross by the wall,
in the middle of carved words
"He loved it
- drnnnnkkkk, - died, naive "
in another reality there is no huntress, there is no cemetery, there is no arrow, no one has died,
we just walk down the street together,
nothing more.
Lovkyně na hřbitově.
Lubomír Tomik
Přes zeď se přehoupnul šepot,
stín,
elegantní postava se mihla,
vůní kopretin
vhodná konstalace hvězd,
Růženka se přesto probudila,
než někdo zakopal do země džbán s obětí,
než někdo zapomněl vrátit náhrobní desku na své místo,
co je to ,,své" ?
Jak je ironické, že jsem pro Tebe ,
nebyl nikdy dost ,,dobrý",
co je to ,,dobrý "?
Lovkyně na hřbitově vypustila šíp,
se zadrnčením se zabořil do dřevěného kříže u zdi,
doprostřed vyřezaných slov
,, Miloval a ze
- drnnnnkkkk,- mřel, naivní "
v jiné realitě není lovkyně,není hřbitov, není šíp,nikdo nezemřel,
jen jdeme spolu ulicí,
nic víc.
Time of the Wolf Claw.
Lubomír Tomik
Set for tea,
on top of desert dunes at dusk,
when everything seems
clear,
other,
welcome,
like Your eyes,
face,
smile,
and view,
which ignites ,
all those bronze shields and mirrors burned me,
like Archimedes Roman ships,
wolf's time,
chills on the spine.
Čas Vlčího Spáru .
Lubomír Tomik
Postav na čaj,
na vrcholku pouštních dun za soumraku,
kdy se vše zdá
jasné,
jiné,
vítané,
jako Tvé oči,
tvář,
úsměv,
a pohled
který zapaluje lodě,
všechny ty bronzové štíty a zrcadla mne sežehly,
jako Archimedes římské lodě,
čas vlčího spáru,
mrazení na páteři.
Pro Tebe. Napsáno 22.6.21, natočeno se souhlasem v Kovárně KovoZoo Staré Město, čteno dnes, D.O. též načetla svůj part dnes, ve sklepeních v Opavě. Snad se Ti bude líbit, je o Tobě.
Lyrics:
A girl named Hephaesta.
Lubomír Tomik
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
And when Hephaestus breathed life into Pandora,
silenced Zeus,
that he created her sister,
Hephaesta
dressed in desire,
full of sensual words,
for the one who wanted to listen through the armor
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
and when I'm still asleep
loud blows of steel to steel sound like the ringing of bells,
on the edge of the jungle,
Your voice is already silent and only the bells are ringing on the last journey,
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
A girl named Hephaesta.
Lubomír Tomik
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
And when Hephaestus breathed life into Pandora,
silenced Zeus,
that he created her sister,
Hephaesta
dressed in desire,
full of sensual words,
for the one who wanted to listen through the armor
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
and when I'm still asleep
loud blows of steel to steel sound like the ringing of bells,
on the edge of the jungle,
Your voice is already silent and only the bells are ringing on the last journey,
I will be your anvil
I will be your hammer
Your glowing steel
Dívka jménem Hefaista.
Lubomír Tomik
budu Tvou kovadlinou,
budu Tvým kladivem,
Tvou žhnoucí ocelí,
A když Hefaistos vdechl život Pandoře,
zamlčel Diovi,
že stvořil její sestru,
Hefaistu
oděnou do touhy,
plnou smyslných slov,
pro toho kdo chtěl přes pancíř naslouchat
budu Tvou kovadlinou,
budu Tvým kladivem,
Tvou žhnoucí ocelí,
a když stále spím ,
hlasité údery oceli na ocel znějí jako cinkot zvonků ,
na okraji džunglí,
Tvůj hlas už ztichl a jen zvonky zvoní na poslední cestě,
budu Tvou kovadlinou,
budu Tvým kladivem,
Tvou žhnoucí ocelí,
PS: Když jsem dnes měl hlavu v tunelu při CT vyšetření mozku a kolem mne tančily zelené záblesky laserů, někde se vzala tahle báseň a v okamžiku, kdy mi kapačkou do žíly začal proudit jód a pálilo to jako děvka, byla najednou…kompletní, teď už jsem ji jen přepsal ze sešitu , stále si nemůžu pomoci, všechno zmizelo.
Tohle všechno je jen sen , spím v nemocnici, hrdlo rozervané tracheotomií a přístroj dýchá za mě a až se probudím , tak Tě obejmu a už nikdy neopustím.
Dnes mi v nemocnici vzali krev, když vše klapne ,zítra vyšetření CT mozku, půl dne úplně k.o… abych na to nemyslel, byla jsi se mnou a tohle video je pro Tebe.
Z ničeho, vzniklo jen …z Tebe, ze vzpomínky, natočené záběry ostrova Isis, zaparkovaného krokodýla, zahrada, el. kytara p.Šmídka z Gongu ,načteno, sestříháno a najednou se dívám a …mám problémy s vnímáním času, protože mi scházíš.
….lyrics :
Conflict diamonds.
/ Pro Tebe /
Lubomír Tomik
Appeared on the market
quality royal stones,
pieces inviting a meter and a half square of human skin,
You wrapped me in ,
duvets for eternity,
I can always feel you in the night cold,
silvery skin in the moonlight
sewn hems of underwear,
conflict diamonds.
The letter Y.
Lubomír Tomik
The iron tree filled the sky above you,
at the end of silver branches
hung a million amusement parks spinning
around around around
swans on swans swans
shiny necks longing to be pinched
Iron tree with branches clinking to each other,
carillon in summer ozone without you,
the new king of Sodom bound heaven by the femoral veins,
I was looking for your hand, hand for hand,
lips on lips lips,
cracked heart longing for bleeding
Iron branches are intertwined, chain loops are silk,
the shadows of hooves cover me,
mouth goes from left to left from left
the mouth is from right to right,
draw on the body on the table the letter:
Y
and they meet
shares a scar,
in the shape of a letter
Y.
Písmeno Y.
Lubomír Tomik
Železný strom vyplňoval oblohu nad Tebou,
na konci stříbrných větví
zavěšeno milion lunaparků točících se
dokola dokola dokola
labutě na labutích labutích
nablýskané krky toužící po sevření
železný strom s větvemi řinčícími o sebe,
zvonkohra v letním ozónu bez Tebe,
nový král Sodomy spoutal stehenními žílami nebe,
hledal jsem Tvou ruku ruku ruku,
rty na rtech rtů,
popraskaná srdce toužící po krvácení
Železné větve se splétají, očka řetězů hedvábná,
stíny kopyt mne pokryjí,
ústa jdou zleva zleva zleva
ústa jsou zprava zprava zprava,
obkreslují na tělo na stole písmeno :
Y
a setkají se,
dělí se o jizvu,
ve tvaru písmene
Y.
Pro Tebe, měníš mi život. Iron Tree. Yes. To zní…však víš. Tohle je TEMNÁ polovina básně.
Under the Iron Tree.
Lubomír Tomik
Instead of leaves,
hooks at the end of chain branches,
ground to the tip,
a
n
d
in
ge
ne
ral,
we have breakfast after the iron tree,
leaning back to back,
how much closer can we let the darkness go?
Instead of leaves,
hooks ground to the tips at the end of the chain bra- and suddenly set up and...
...and expose our muscles,
stripped of leather,
we intertwine
under the Iron Tree.
Pod Železným Stromem.
Lubomír Tomik
Místo listí,
háčky na konci řetězových větví,
zabroušené do špiček,
a
v
ů
b
e
c,
snídáme pod Železným Stromem,
opření zády k sobě,
jak moc si pustíme temnotu blíže ?
Místo listí,
háčky zabroušené do špiček na konci řetězových vě- najednou vyrazí a...
...a obnaží naše svaly,
svlečeni z kůže,
propleteme se ,
pod Železným Stromem.
Děkuji za inspiraci M.J. / tahle zkratka zní dobře, už jenom zkratka, ne tak Vaše nápady, ty jsou….báječné! /
Conflict diamonds.
/ Pro Tebe /
Lubomír Tomik
Appeared on the market
quality royal stones,
pieces inviting a meter and a half square of human skin,
You wrapped me in ,
duvets for eternity,
I can always feel you in the night cold,
silvery skin in the moonlight
sewn hems of underwear,
conflict diamonds.
Konfliktní diamanty.
/For You /
Lubomír Tomik
Na trhu se objevily
kvalitní královské kameny,
kousky zvící metru a půl čtverečního lidské kůže,
zabalila jsi mne do ní,
peřina na Věčnost,
už napořád Tě cítím v nočním chladu,
stříbřitá kůže v měsíčním svitu
pošitá lemy spodního prádla,
konfliktní diamanty.
Napsáno pro Tebe 16.7.21, včera natočeny záběry majáku KovoSteelu, pátrajícího svým světelným prstem za Noci po Tobě, sestříháno a čteno, dokončeno dnes,18.7.21.
Time is imprisonment in Fortress If.
/ For You /
Lubomír Tomik
I.
Prison on If Island is a time,
beauty
beauty bigger,
than You,
Abbé Faria had never seen,
walled up in the deepest indecision of grounded miracles,
walking on the broken spine of death,
after boiling water,
and emerging from the swamps of the mind,
behind the walls of the gardens, Merrimack and Monitor lead the battle,
circling around,
around and in the fortress If,
starched shrouds merge from the moon,
You have a thorn in your hand and You will run like an immortal Fairbanks
on the sail down,
into my arms
touch the petals of a rose,
diamond dust
suddenly She grabbed my hand
and we escaped down a spiral cast iron staircase,
Abbé Faria closed eyes and took a deep breath.
II.
Descendants of dolphin and mermaid sailors
and Captain Jean Baptiste Chataud
enters the port in explosions of batteries of cannons,
rider in a rich turban
seemed full of shadows,
or you have a cell with a window and a fireplace on the first floor,
You don't even know
live on top of wishes,
lanterns glow into the night,
try not to lose everything every day,
house of the sovereign people
it is built on dusty stakes
in Lake Bina
and She sailed to start a new life.
III.
The sea below the Fortress leaves no trace,
when You step on the waves,
I will pluck a rose to You, growing on the edge of the solar system,
her scent is full of meteors of Your words,
I am the hungry atmosphere of the planet,
longing for the glowing pieces of stone You,
with Abbe's words to Faria on her lips:
"She burned you with the light of the stars."
Yes, You burned me with the light of the stars.
Epilogue:
Time is imprisonment in the Fortress If,
time IS Fortress If,
we sew into bags of corpses and
pretend to die
when our bodies slide into the depths,
cut thorns from roses canvas and
hug each other underwater,
before we run out of breath
before the sharks' teeth do their job,
all for one moment,
one moment in time,
on the island of If.
…mi scházíš nejvíc a tady je báseň pro Tebe, když se psala, byla jsi se mnou jako tehdy, kdy jsem měl možnost nakouknout za Tvou tvář, tedy pro Tebe….
Reality. / For You/
Lubomír Tomik
joy taking
lives expeRimentally
and hopEs, hard faith
light opAl,
ink Lived,
dream dreamIly
alabasTer trail
melted again
measured in exile
alaska fall
walled up with love
iluminated mountain
breaking the valleY of you
a triedr
momEnt in the pAst and
I can feeL the stRaps of Your jeans
locked Thumbs,
my thumbs.
Realita. / Pro Tebe /
Lubomír Tomik
Radost beR
Experimentálně žijE
A doufá, tvrdá vírA
Lehký opáL,
Inkoustem žilI,
Trhaně sníT
Alabastrová stopA
Roztály znovA
Exilově měřiT
Aljašku zřítI
Láskou zazdiL
Iluminovaná horA
Tříštící údolí tebE
A triedR
momEnt v mInuLosti A
cítím pouTka tvých Riflí
zAklesnuté palce,
mé.
Ghost of Words.
Lubomír Tomik
The spirits of the words are hungry,
looks around the room,
looking around for You,
after your scent
and
You,
beautiful
She got up that morning
smiling behind the lids,
when She opened Her eyes
smiling behind the lids,
time,
to be reborn
again
Duchové slov.
Lubomír Tomik
Duchové slov jsou hladoví,
rozhlíží se pokoji,
rozhlíží se po Tobě,
po Tvé vůni
a
Ty,
krásná,
To ráno vstala,
s úsměvem za víčky,
když otevřela oči,
s úsměvem za víčky,
čas,
zrodit se znovu,
znovu
The soft light of Jupiter.
Lubomír Tomik
The soft light of Jupiter caresses your face,
the waves come with the wind,
like words with an open mind,
Country Punt.
I am a refugee cure!
On the water slide of ideas to the demilitarized zone of You,
You.
Hebké světlo Jupitera.
Lubomír Tomik
Hebké světlo Jupitera Tě hladí po tváři,
vlny přicházejí s větrem,
jako slova s otevřenou myslí,
země Punt.
Jsem uprchlík lék!
Na tobogánu myšlenek do demilitarizované zóny Tebe,
Tebe.
Time is imprisonment in Fortress If.
/ For You /
Lubomír Tomik
I.
Prison on If Island is a time,
beauty
beauty bigger,
than You,
Abbé Faria had never seen,
walled up in the deepest indecision of grounded miracles,
walking on the broken spine of death,
after boiling water,
and emerging from the swamps of the mind,
behind the walls of the gardens, Merrimack and Monitor lead the battle,
circling around,
around and in the fortress If,
starched shrouds merge from the moon,
You have a thorn in your hand and You will run like an immortal Fairbanks
on the sail down,
into my arms
touch the petals of a rose,
diamond dust
suddenly She grabbed my hand
and we escaped down a spiral cast iron staircase,
Abbé Faria closed eyes and took a deep breath.
II.
Descendants of dolphin and mermaid sailors
and Captain Jean Baptiste Chataud
enters the port in explosions of batteries of cannons,
rider in a rich turban
seemed full of shadows,
or you have a cell with a window and a fireplace on the first floor,
You don't even know
live on top of wishes,
lanterns glow into the night,
try not to lose everything every day,
house of the sovereign people
it is built on dusty stakes
in Lake Bina
and She sailed to start a new life.
III.
The sea below the Fortress leaves no trace,
when You step on the waves,
I will pluck a rose to You, growing on the edge of the solar system,
her scent is full of meteors of Your words,
I am the hungry atmosphere of the planet,
longing for the glowing pieces of stone You,
with Abbe's words to Faria on her lips:
"She burned you with the light of the stars."
Yes, You burned me with the light of the stars.
Epilogue:
Time is imprisonment in the Fortress If,
time IS Fortress If,
we sew into bags of corpses and
pretend to die
when our bodies slide into the depths,
cut thorns from roses canvas and
hug each other underwater,
before we run out of breath
before the sharks' teeth do their job,
all for one moment,
one moment in time,
on the island of If.
Čas je vězení v pevnosti If.
/ Pro Tebe /
Lubomír Tomik
I.
Vězení na ostrově If je čas,
krásu,
nádheru větší,
než Tebe,
nikdy Abbé Faria neviděl
zazděni v nejhlubší nerozhodnosti zakotvených zázraků,
chůze po zpřelámané páteři smrti,
po vřící vodě,
a vynoření se z močálů mysli,
za zdmi zahrad vedou bitvu Merrimack a Monitor,
krouží kolem sebe,
kolem pevnosti If a v ní,
naškrobené rubáše splývají z Měsíce,
v dlani máš trn a spustíš se jako nesmrtelný Fairbanks
na plachtě dolů
do mého náručí,
dotýkat se okvětních plátků růže,
prach z diamantů-
najednou jsi mne chytla za ruku
a unikli jsme po točitém schodišti z litiny,
Abbé Faria zavřel oči a dlouze vydechl.
II.
Potomci námořníků delfínů a mořských panen
a kapitán Jean Baptiste Chataud
vjíždí do přístavu v explozích baterií děl,
jezdec v bohatém turbanu
se zdál být plný stínů,
nebo máš celu s oknem a krbem v prvním patře,
ani o tom nevíš,
bydlíš na vrchu přání,
lucerny žhnou do noci,
snaž se neztratit všechno každý den,
dům suverénního lidu
je postaven na zpráchnivělých kůlech
v jezeře Bina
a ona odplula začít nový život.
III.
Moře pod pevností If nezanechá stopy,
když našlapuješ po vlnách,
utrhnu Ti růži rostoucí na okraji Sluneční soustavy,
její vůně je plná meteorů Tvých slov,
jsem hladová atmosféra planety,
toužící po žhnoucích kusech kamene Tebe,
se slovy Abbého Farii na rtech :
,,Spálila Tě světlem hvězd.“
Ano,
spálila jsi mne světlem hvězd.
Epilog :
Čas je vězení v pevnosti If,
čas JE pevnost If,
zašijeme se do pytlů na mrtvoly a
předstíráme smrt,
když naše těla sklouznou do hlubin,
rozřízneme trny z růží plachtovinu a
pod vodou se obejmeme,
než nám dojde dech,
než zuby žraloků odvedou svou práci,
všechno pro jeden moment,
jeden moment v čase,
na ostrově If.
Sometimes.
Lubomír Tomik
sometimes it's so hard without you,
that I'm extinguished like a cremation oven,
Your words are flames,
without which I can't be
without your cut lips,
those tender tambourines,
in the arms of you,
it was always a return home.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Někdy.
Lubomír Tomik
někdy je to bez Tebe tak těžké,
že jsem vyhaslý jako kremační pec,
Tvá slova jsou plameny,
bez nichž nemůžu být,
bez Tvých vykrojených rtů,
těch něžných tamburín,
v objetí Tebe,
pokaždé to byl návrat domů.
…na první, nesestříhanou verzi se smíchem a slovem ,,Bodka !“ na konci- ten den byl úžasný !- jsem právě narazil v PC při přípravě článku o dnešním večeru s Tebou…
,
A desolate, uncultivated paradise.
words: Lubomír T. read and improvise: Dagmar O. and Jitka M. recorded 20.4.21 in DARKov
the goal was everything hot meat of Eve Eva’s hot meat tasted good desolate uncultivated paradise the goal was everything Eva’s hot meat tasted good the goal was everything desolate uncultivated paradise hot meat of Eve the goal was everything a desolate, uncultivated paradise the glowing flesh of Eve did Eva’s hot meat taste? and the goal was everything? hot meat of Eve! desolate uncultivated paradise! and the goal was everything! Eva’s hot meat tasted good It tasted good. It tasted good. It tasted good. It tasted good. Eve’s hot meat. Eve’s hot meat. Eva’s hot meat tasted good Eva’s hot meat tasted good
a pak dnešní…Zkouška čtení…na zahradě…tam jako vždy, v těchto dnech…
Aesthetic toy.
Lubomír Tomik
You are the most beautiful giant machine, crush everything in front of you. You are smiling Ganesha, You pierced your fang The Moon and my heart, You’re in dark labs the most beautiful proof of life after death, You are in the shine of snow the top of K2, I grit my teeth somewhere for overhang, slowly solidifies already solidified!
For you.
Lubomír Tomik
I sharpened the words for You,
until it was like pieces of a mirror,
handed them to You with bleeding palms,
in the last moment You backed away,
the words fell to the ground from the granite cubes,
with the ringing shattered into a million pieces and
WE both laughed.
Just,
as before,
without restraints,
as before,
before time deprives us of all luxury,
which we enjoyed.
Pro Tebe.
Lubomír Tomik
Pro Tebe jsem naostřil slova,
až byla podobna kusům zrcadla,
krvácejícími dlaněmi Ti je podal,
v poslední chvíli jsi ucukla zpět,
slova dopadla na zem ze žulových kostek,
se zazvoněním se roztříštila na milion kusů a
oba jsme se rozesmáli.
Jen tak,
jako kdysi,
bez zábran,
jako kdysi,
než nás čas zbavil všeho luxusu,
který jsme si užívali.
First step.
Second step.
First step.
Second step.
First step.
Second step.
First step.
Second step.
First step.
Second step.
First step.
Second step.
Gust of wind,
colorful leaves fall to the ground,
it's that autumn forever,
where are You ?
You walk through the land of my thoughts,
Love,
beautiful,
in the rainy morning.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
První krok.
Druhý krok.
První krok.
Druhý krok.
První krok.
Druhý krok.
První krok.
Druhý krok.
První krok.
Druhý kro.
První krok.
Druhý krok.
Poryv větru ,
barevné listí se snáší k zemi,
je navždy ten podzim,
kde to jsi ?
Procházíš se krajinou mých myšlenek,
Lásko,
nádherná,
v propršeném ránu.
