Součástky.
Lubomír Tomik
až ho rozbila,
ani o tom nevěděla
součástky zametla pod koberec,
svědomitá jako vždy
zvláštní bylo,
zvláštní
vše se zdálo stejné jako kdysi,
vše se zdálo
součástky nehodlaly čekat na rez,
součástky i pod kobercem
se slily v železo,
byl tvrdý jako nikdy
až ho rozbila,
tak ho rozbila,
poděkovala a
,, Další " řekla
všeho bylo moc,
ukazováčky a malíčky,
stíny sama sebe
………………………..
Napsáno v ranní raněné tmě.
Začátek dne se vším všudy. Někdo právě nasedal do autobusu v Dunwichi, někdo prošel branou a dělal pořád dobré skutky, někdo čekal na čekání a někdo,
se dočkal