Hora.










Hora.

Lubomír Tomik

Tvé srdce je hora daleko v oceánu,

už dávno jsem jako hřeb vytažený ,
z přídě,
už dávno zapustily hřeby z kříže jiné kořeny,

jsi v mlhách u pobřeží,
jsi drtivý magnet kovostýlu,
jsi žíla na svalu,

míháš se v námořnickém tričku kolem hrnce,
plném vyvařených žraločích čelistí,

ostrých,
jako Tvůj jazyk,
břitkých, jak Tvá mysl,
krajka,
kolem krku.

Mountain.

Lubomír Tomik

Your heart is a mountain far in the ocean,

I have long been like a nail,
from the nose,
the roots of the cross have long since taken other roots,

you are in the fog by the coast,
you are a crushing magnet of a metal style,
you are a vein in a muscle,

you flicker in a navy shirt around the pot,
full of boiled shark jaws,

sharp,
as your language,
razor blades like your mind
lace,
around the neck.

Rupes Nigra – Wikipedia