The Letter Y. Písmeno Y.

The letter Y.

Lubomír Tomik

The iron tree filled the sky above you,
at the end of silver branches
hung a million amusement parks spinning
around around around

swans on swans swans
shiny necks longing to be pinched

Iron tree with branches clinking to each other,
carillon in summer ozone without you,
the new king of Sodom bound heaven by the femoral veins,
I was looking for your hand, hand for hand,
lips on lips lips,
cracked heart longing for bleeding

Iron branches are intertwined, chain loops are silk,

the shadows of hooves cover me,
mouth goes from left to left from left
the mouth is from right to right,
draw on the body on the table the letter:

Y

and they meet
shares a scar,
in the shape of a letter

Y.
Písmeno Y.

Lubomír Tomik

Železný strom vyplňoval oblohu nad Tebou,
na konci stříbrných větví 
zavěšeno milion lunaparků točících se 
dokola dokola dokola
labutě na labutích labutích
nablýskané krky toužící po sevření

železný strom s větvemi řinčícími o sebe,
zvonkohra v letním ozónu bez Tebe,
nový král Sodomy spoutal stehenními žílami nebe,
hledal jsem Tvou ruku ruku ruku,
rty na rtech rtů,
popraskaná srdce toužící po krvácení

Železné větve se splétají, očka řetězů hedvábná,

stíny kopyt mne pokryjí,
ústa jdou zleva zleva zleva
ústa jsou zprava zprava zprava,
obkreslují na tělo na stole písmeno :

Y

a setkají se,
dělí se o jizvu,
ve tvaru písmene

Y.

How do You taste, my love ?

/2017/

How do you taste?


Lubomír Tomik


Bittersweet,
like just cooked hot orange jam?

Ringing,
when the teeth behind the lips collide?

Heatedly,
like a cigarette you threw on the sidewalk?

The tongues goes out,
pressed together,
                                                    ready to plunder. 
from Alan Moore and Melinda Gebbie graphic novel ,,Lost girls“
Jak chutnáš ?

Lubomír Tomik


Hořkosladce,
jako právě uvařený horký pomerančový džem?

Zvonivě,
když zuby za rty narazí na sebe ?

Ohnivě,
jako cigareta ,kterou jsi odhodila na chodník ?

Jazyky vyrazí,
přitisknuti k sobě,
připraveni rabovat.

There is always time for a kiss, Lulu thought.

Lulu. Read and recorded for You in Studio Shaark

There is always time for a kiss, Lulu thought.

 Lubomír Tomik

 And so she twisted her ass in the slow rhythm of the music,
 rippled hips,
 but it was useless, the bar was empty.

Jukebox finished ,
 She reached into  back pocket and found,
 She didn't even have any money.
From….collections of poem. ,,Dinner at Minski´s

It really happened … only the music was different … I don’t know what was playing when I was there … but the sadness in the tones of the accordion is accurate.