Mlýny. Lubomír Tomik po proudu mlýny, mlýny a kameny v nich, pěstní klíny nebo kameny v řece, touhy dolmeny padáme do Sebe jako řady v Carnacu do moře ...... Mills. downstream of the mill, mills and the stones in them fist wedges or stones in a river desires dolmens we fall into Ourselves like the ranks at Carnac into the sea ....
Když se stíny krátí. Lubomír Tomik když se tíny krátí a natahují se po Tobě jako ruce víl čnící k nebi zpod alejí dolmenů jejich tíha je rozložila na atomy, zrodily se v listech jitrocele když stíny zamrzly v momentu fotografie v zeleni v zeleni v zeleni jaký to byl polibek ? myšlenka ?
When the shadows shorten. Lubomír Tomik when the shadows shorten and reach for You like the hands of fairies rising to the sky from under the alley of dolmens their weight decomposed them into atoms, they were born in plantain leaves when the shadows froze at the moment of photography in the green in the green in the green what was that kiss an idea?
Jsou dolmeny a menhiry. Vím. Ale stejně… ,,Víly vztahují ruce“ prostě je to zavalilo, jako Ty jsi sejmula mne.
Midian Poet 