…

Jen

Lubomír Tomik

pro to tuto chvíli jsem ztratil zbývající čas,
slunce ve větvích stromu na poušti

jen jsem chtěl vědět jaké by to bylo
BYLO

Neskutečno je jako vanilka v kávě,
ucítíš ostří chuti a pak zmizí navždy,

nebo než se znovu napiješ,
než bude znovu horká.

Když zatřeseš Nocí,
někdy padají hvězdy 
někdy tma.

Zvykni si.

............................................................

Just

Lubomír Tomik

for this moment I lost the remaining time,
sun in the branches of a tree in the desert

I just wanted to know what it would be like
WAS

Unreal is like vanilla in coffee,
you will feel the edge of the taste and then it will be gone forever

or before you drink again
before it gets hot again

When you shake the Night
sometimes stars fall
sometimes dark.

Get used to.
.................................................................................................................................