Součástky.
Lubomír Tomik

až ho rozbila,
ani o tom nevěděla

součástky zametla pod koberec, 
svědomitá jako vždy 

zvláštní bylo,
zvláštní

vše se zdálo stejné jako kdysi,
vše se zdálo 

součástky nehodlaly čekat na rez,
součástky i pod kobercem

se slily v železo,
byl tvrdý jako nikdy

až ho rozbila,
tak ho rozbila,

 poděkovala a 
,, Další " řekla 

všeho bylo moc,
ukazováčky a malíčky,
stíny sama sebe

………………………..

Napsáno v ranní raněné tmě.

Začátek dne se vším všudy. Někdo právě nasedal do autobusu v Dunwichi, někdo prošel branou a dělal pořád dobré skutky, někdo čekal na čekání a někdo,

se dočkal