………………………………………………………………………….

Vějířem .
Lubomír Tomik

vějířem jehliček do očí,
rozevřené karty,
kožené,
nejasné barvy

parkety,
na rty

déšť sytí něžné tlející těla porcelánových hrůz.
...................................................................................

With a fan.
Lubomír Tomik

with a fan of needles in the eyes,
open cards,
leather,
unclear colors

parquet,
on lips

rain feeds the tender rotting bodies of porcelain horrors.
........................................................................................................