…………………………………………………………………….

A všichni ti básníci.

Lubomír Tomik

a všichni ti básnící pod hvězdnatým nebem,
byli, jsou a budou,
bratři stále na odchodu,
pěšáci v nerovných bitvách-

jsme ocejchováni černým znamením Poezie,
jsme ti poéti na prknech tohoto světa,

a tak to musí být,
najdeme můzu která nás provází na vrchol vize,

blázniví lezci po skalách dní provokující smrt

z vrcholu vize se můžeme vrhnout dolů,
možná se rozmázneme o dno,
možná tam také čeká hromada peří,

dokud neskočíš, 
nevíš

odrážím se každé ráno a padám


......................................................................
And all those poets.

Lubomír Tomik

and all those poets under the starry sky,
were, are and will be
brothers still on the way
pawns in unequal battles-

we are branded with the black mark of Poetry,
we are the poéts on the boards of this world

and so it must be
we find the soul that accompanies us to the top of the vision,

crazy rock climbers of death provoking days

from the top of the vision we can plunge down,
maybe we'll fade to the bottom
maybe there's a pile of feathers waiting too,

until you jump
you don't know

I bounce every morning and fall

...........................................