…………………………………………………………………….
A všichni ti básníci. Lubomír Tomik a všichni ti básnící pod hvězdnatým nebem, byli, jsou a budou, bratři stále na odchodu, pěšáci v nerovných bitvách- jsme ocejchováni černým znamením Poezie, jsme ti poéti na prknech tohoto světa, a tak to musí být, najdeme můzu která nás provází na vrchol vize, blázniví lezci po skalách dní provokující smrt z vrcholu vize se můžeme vrhnout dolů, možná se rozmázneme o dno, možná tam také čeká hromada peří, dokud neskočíš, nevíš odrážím se každé ráno a padám ...................................................................... And all those poets. Lubomír Tomik and all those poets under the starry sky, were, are and will be brothers still on the way pawns in unequal battles- we are branded with the black mark of Poetry, we are the poéts on the boards of this world and so it must be we find the soul that accompanies us to the top of the vision, crazy rock climbers of death provoking days from the top of the vision we can plunge down, maybe we'll fade to the bottom maybe there's a pile of feathers waiting too, until you jump you don't know I bounce every morning and fall ...........................................
