Cesty byly úzké... Lubomír Tomik ...a skály strmé na povrchu listů, mezi pletenci žil sténalo napětí bohatství života je skryto v TEĎ, ne až PAK, jenže vždy je to až PAK, až jsou pryč, ty momenty, nevíš o nich protože jsi nejvíce naživu a nemáš o tom zdání, pro nás není svět místo činu, pro nás jsou to ruiny pravěkých chrámů, nebezpečí a touha , něco jako zardoušení sovy slovy a její oživení, horké vzdechy dýchající kůže, cesty byly úzké,strmé, údolí hluboká, jenže právě ....ANO ! ANO! ANO ! ANO ! XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX The roads were narrow... Lubomír Tomik ...and steep rocks on the surface of the leaves, tension moaned between the braids of veins the richness of life is hidden in the NOW not until THEN but it's always AFTER those moments are gone but you don't know about them because you are most alive and you don't know about it for us the world is not a crime scene for us they are the ruins of ancient temples, danger and desire something like suffocating an owl with words and reviving her, hot sighs of breathing skin, the roads were narrow, steep, valley deep but just....YES! YES! YES! YES! XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Načíst. Melodie v pozadí bude instrumentální verze songu ,,Forever failure“ kapely Paradise lost z alba Draconian time a už poučuji moc. Pojďme do Studia Midian, číst.
Midian Poet 