….která mne opět zachránila, trumfová karta Crowleyho Tarotu, nejdříve ,,Princezna Mečů“ následována ,,Mágem.“

Před třemi lety skoro přesně v tyto okamžiky jsi na mne volala- ,,Nechoď, ještě není čas !- po pádu tunelem , chtěl jsem jít do světla, ozval se Tvůj hlas. Vzpomínka po třech letech tak živá.

Před měsícem jsem ležel na Rehabilitačním oddělení UH,-děkuji touto cestou lékařům a všem zaměstnancům- na pokoji s chlapíkem, který přežil klinickou smrt, několik minut, na přístrojích rovná čára. Lékaři ho oživili, popisoval mi co viděl a bylo to docela zvláštní, protože tak jsem si první chvíle pamatoval.

-A pak jsem šel do světla na obrovskou rozkvetlou barevnou louku, foukal vítr…a v dálce byla propast.-

Tak daleko jsem se nedostal, ovšem …BYLO to tak reálné!

Tři roky od chvíle, kdy mne chlápek srazil automobilem v rychlosti 65 km/h v obci, nedával pozor na vozovku, přiznal se k tomu a byl odsouzen.

A tři roky myslím jen na jednu jedinou věc.

Na Tebe.

A píšu o tom.

Mluvím.

Kreslím.

Točím Poet Videa.

Dýchám.