Ve tři ráno.

Ve tři ráno.

Lubomír Tomik

ve tři ráno se postávání u tunelu a čekání na vlak úsvitu mění na něco jiného,

jak se nakonec vlak plný rozesmátých mávajících tváří
mění na slovácký expres bolesti

při výjezdu z tunelu plnou rychlostí cestující ječí hrůzou,
řítí se střemhlav,
když se pod ním proboří most opiátů 
bolest šlehne jako chapadlo trifida

chytne vagóny do vzduchu a mrští s nimi na koleje kdesi dole
ječí všechno co má hrdlo

ve tři ráno se mašinka šerosvitu mění  na
funící šikanzen nevěřících pohledů do tunelu

-Využijte tu bolest a přetvořte ji ! -

mlátím pěstmi do zdi ,
cákance krve z kloubů znovu malují pokoj,

moc to nepomáhá,
bude se muset vytapetovat ,

přehodit výhybku smutku ,
na všech tapetách je Tvá tvář!


XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

At three in the morning.

Lubomír Tomik

at three in the morning they stand by the tunnel and wait for the train of dawn to change something else,

how finally a train full of laughing waving faces
turns into a Slovan express of pain

when leaving at full speed, the passenger screams in terror,
rushing headlong,
when the opiate bridge breaks beneath it
                                                     the pain beats like a tentacle trifid

 grabs the wagons in the air and throws them on the tracks somewhere downstairs in the river,
screams everything that has a throat

at three in the morning, the chiaroscuro machine changes to
blowing bullying of disbelieving glances into the tunnel

-Use the pain and reshape it! -

I punch the wall,
splashes of blood from the joints repaint the room,

it doesn't help much
will have to be wallpapered,

Throw a turn of grief and think of you,
every wallpapy has Your face!

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX