Strachem.

Strachem.

Lubomír Tomik

strachem kamenná,
hladím jí ramena,
odplouvá

vetknutá do dračích očí napořád,
rozednívá se čistě a jasně,

v kráteru na Měsíci sníš svůj sen,
žena mého druhého života

v kráteru na konci duhy býval hrnec zlata

v kráteru po raketě středního doletu,
zamknutá
realita kouzla bez kouzel

strachem kamenní
lekníny se dotýkají rameny,

přemýšlel jsem dne v noci o tobě,
jak daleko jsme ochotní zajít ?


XXXXXXXXXXXXX

Fear.

Lubomír Tomik

fear of stone she was,
I stroke her shoulders,
departs

stuck in the dragon's eyes forever,
it dawns cleanly and clearly than ever,

in the crater on the moon you dream your dream
the woman of my second life

there used to be a pot of gold in the crater at the end of the rainbow

in a mid-range rocket crater,
locked
the reality of magic without spells

fear of stone
water lilies touch the shoulders,

I thought about you day and night,
how far are we willing to go?

XXXXXXXX