Odpolední čtení …. A za ruku jsem držel kapitolu Petersovou. Astronautka Třicet dva.

Fotografie od Frans Van Heerden na Pexels.com

XXXXXXXX

Čteno ve Studiu Midian, zvuk větru a kopyt z mé vlastní zvukové databáze, myslím že vítr stál, v .waw souboru devatenáct korun. Používám ho pravidelně. Vítr.
I held astronaut Peters by the hand.


Chapter thirty-second

Which jeeps will ever get here?

Love is sweet, but it's even sweeter for me to be with you, with you when you give up, when the nerves in your throat quiver, when you get lost in me and I control your loss, all those stormy seas and surfs, coast on which birds with red claws sing, You and me, peace.There's an absolutely disgusting stench from decaying bodies. There are three corpses on the ground, probably human, waiting for the necromancer to revive them.

Tata Iwi.

Unhealthy, malnourished tissue, blood transformed by a malaritic parasite into water and poisoned by ankylosome poison, defenseless skin at the mercy of microbes, delicate wounds, scratches or bruises turned into a wet smelling sore or disgusting jelly scar.
About ten years ago, he performed the ceremonial Dance of the Sun, evoking prophetic visions. Babylonian visions of whores. He changed.

They rode beside him on whites, crows, chestnuts, spotted, roan, light or dark mules, and walked. They carried rifles, carbines, pistols, revolvers, old shotguns, hunting rifles, spears, machetes, daggers, bayonets, banners. They advanced in the savannah with singing.
A little drug, a little illusion.

Which jeeps will ever get here? Walnut wood?
Like somewhere in the cinema? At the Carnival of Venice, in St. Mark's Square, where I stared in disbelief at the heavens?

And night birds flew, wind dogs howled in it, wind bulls roared.
The strong and freezing wind did not surprise the light of the moon with its breath.
his body was as hard as a diamond.
He was beginning to realize it.
He hadn't started asking disturbing questions yet, he still, he still loved you.

End of chapter thirty-two.

XXXXXXXXX
Samořejmě vím, že titulek je špatně napsaný, ale zní  dobře ...A za ruku jsem držel kapitolu Petersovou.

Napsáno metodou střihu, dejme tomu, ale jen ,,jako", že jsem jeden z žáků Williama Burroughse. Rozepsáno někdy před dvaceti lety, po deseti letech  přepsáno, v lednu minulého roku napsal na net, čtená verze bude poslední,podobnost s čímkoli v textu je náhodná, je to soubor synchronicit v němž žiji.
Podobnost s jmény postavami událostmi jídly činy slovy.
Karta je ,,Císařovna"  

....

https://probud.se/tarot1/crowleyho-tarot/velka-arkana/958-crowleyho-tarot-03-cisaovna

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s