XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Neďělňátka.

Lubomír Tomik

,,Kdy umřu ?"
,,Vždycky."

A tichý šepot stromů kolem,
větrem smýkané tělo umrlce

žena,
mladá a krásná stůl připravila,
je čas hodů a čas smrti

ryby se jako blesky míhají pod hladinou,
chlapcovy nohy, 
jsou její modré oči

Kruhy na hladině,
kruhy na vodě.


XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Sunday childs.

Lubomír Tomik

"When will I die?"
,,Always."

And the quiet whisper of the trees around,
windbreaked body of a mortal

woman,
young and beautiful table prepared,
it is a time of feasts and a time of death

fish flutter below the surface like lightning,
boy's feet
are her blue eyes

Circles on the surface,
circles on the water.