DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDO

Train in the sea.

Lubomír Tomik

The green branches and tops of the trees bowed, we stared in sacred amazement at the clouds.

The eye blinked, the rays brightened, and the light flew inward,

he got on and the train of madness roared,

 steam from all the chimneys obscured the sky


We ran into the forest, the marvelous shapes taking on their form.

The time of that year ran back, the fishermen went to sea, the boat disappeared in the fog.

The figures stretched from horizon to horizon, their knowledge was endless, the weight terrible and very immense.

The moon is a tightrope walker, and someone over his face
tossed the shroud,

every step is a pinch in dragon's tongue,

birds circling over window carcasses,

and the Moon,
in a cloud of exploding steam boilers of a train in the sea,

drove away the dragon
like a blind old man,
from the wounded windows of his house.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Když píšu tak píšu. Nevím odkud to přichází, tvary, formy ,nabývají obrysů. 
S L O V A....


Vlak v moři.

Lubomír Tomik

Zelené větve a vršky stromů se klaněly , hleděli jsme v posvátném úžasu do mraků.

Oko mrkalo, paprsky se zjasnily a světlo prolétlo dovnitř ,

nastoupil a vlak šílenství zahoukal,

 pára ze všech komínů zatemnila oblohu.


Rozběhli jsme se do lesa, podivuhodné tvary nabývaly podoby jejich.

Čas toho roku běžel nazpět, rybáři odjeli na moře, loď zmizela v mlze.

Postavy se rozprostíraly od obzoru k obzoru, jejich vědění bylo nekonečné, váha hrozná a  moc nesmírná.

Měsíc je provazochodec ve výšce a někdo mu přes tvář,
přehodil rubáš,

každý krok je štípnutí do dračího jazyka,

ptáci krouží nad mršinami oken,

a Měsíc,
v oblaku explodujících parních kotlů vlaku v moři,

odehnal draka,
jako slepého starce,
od poraněných oken jeho domu.



DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDO

Karta Crowleyho Tarotu na publikaci utopeného vlaku je …,,Desítka Holí“