XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Tobě.

Lubomír Tomik

Rty Tvé jsou loubí,
na nichž v snách se zřím dovádět,

Tvé vlasy voní přes závoje dní,
právě utržený dálek květ

Tvá mysl,
nejskvělejší dílo matky přírody

nejkrásnější ze všech,
jestli je na krásu třeba zbrojní pas,
musíš skládat zkoušky zas a zas,

možní tisíce životů prožil jsem a nevím o tom,

potkal jsem Tebe,

nic už potom.


Jsme jen skalní malby ,

na něž pochodně vrhají stíny,

v chodbách Altamiry.

Thee.

Lubomír Tomik

Thy lips are places,
on which I dream to play,


Your hair smells through the veils of days,

just torn flower in the distance


Your mind,
the greatest work of mother nature

most beautiful of all,
if you need a gun passport for beauty,
You have to pass exams again and again,

I have lived thousands of lives and I don't know about

I met you

nothing after that.


We are just rock paintings,

on which torches cast shadows,

in the vast corridors of Altamira.

Mág. Miluji Tě.