Nález století , podruhé…

Podařilo se, Franto, tohle bude zajímavý poslech, poprvé jsem ji slyšel v osmnácti, vážně KDYSI. Ty jsi měla 7.

Bylo to,stalo se, přesto, stále hraje,nejsme jen ztracená alba,songy mizející v minulosti , občas nás někdo najde.

,, Malý úšklebek“ … dokončeno pro Tebe…

… někdy jsou sny takové děvky, odcházíme na hodiny někam jinam?

Nebo odtud do snů, budíme se v nich, žijeme v nich a pak se musíme probudit a někdo jiný si říká…-Proč se mi zdá o životě někoho jiného?-

Sny ve snech jiných snů a třeba se probudím a Ty.

-Kávu?-

Time in the Studio Shaark.

Come with Paul Speckmann to see behind the scenes the recording of his last project in May 2021, in Studio Shaark, an interesting experience.

Pojďte s Paulem Speckmannem nahlédnout do zákulisí nahrávání jeho posledního projektu v květnu 2021, v bzeneckém Studiu Shaark, zajímavá zkušenost.

https://speckmetal.net/

http://www.shaark.cz/

Modré slunce.

Blue sun.

Lubomír Tomik


I have not deviated from the path to You,

You are my blue sun


burning me fluctuations of microwaves


You are my glowing sky

burying me in the sand of the Sahara


You are my blue sun

I can't see the colors
because You are them

 changed them all, not one,

whatever you want

only one face shines in the sky
and it is not the sun.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Modré slunce.

Lubomír Tomik


neodchýlil jsem se od cesty k Tobě,

jsi mé modré slunce


spalující mne výkyvy mikrovln


jsi má žhnoucí obloha,

zasýpávající mne pískem Sahary,


jsi mé modré slunce,

nevidím barvy,
protože jsi je 

všechny změnila na tu jednu jedinou,

kteroukoli budeš chtít,

na obloze září jen jedna tvář
a Slunce to není.




Alchymist II : Kubrick.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Alchemist II: Kubrick.

Lubomír Tomik

zapálil pod kotlem s milion tunami sazí na povrchu,
zapálil pod horou,
tisíce zaklínadel v divné době

kdy místo aby vládci v utajení a převlecích chodili mezi lidem,

budují protiatomové kryty 
i když rakety fantazie už dávno dopadly

alchymista chycený v Tobě zčista

alchymista dentista nebo filatelista terorista,

synchronicita,
do nás vyrytá

TOTO JE MAGIE SLOV,
chytila jsi mne do té nejpevnější nejjemnější nejpevnější pavučiny,

jsme zaříkávadlo padající do kotle,
to nevadí,
budu s Tebou,
 navždy.

Magie slov.
Stále pravdivá.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Kubrick.

Lubomír Tomik

ignited under a kettle with a million tons of soot,
set fire to mountain,
Thousands of spells in weird times

when, instead of rulers in secret and disguise walk among the people,

they build anti-nuclear shelters
although fantasy rockets have long since failed

an alchemist caught in You purely

dentist alchemist or terrorist philatelist,

synchronicity,
engraved on us

THIS IS THE MAGIC OF WORDS,
you caught me in the strongest, softest, strongest web,

we are an incantation falling into the kettle,
it does not matter,
I will be with You forever.

Magic of the words.

Still true.

Alchymista.

Alchemist.

Lubomír Tomik

silent devil
 whispered dreamily in silence

and when we climbed in spacesuits along the optic nerves to the soup of the brain,

neither of us had a taste for jelly anymore,
we just wanted to hold each other,
let the air bubbles rise around us

the piano flaps from a distance were a ladder of tones,


after which we carried

gold, enveloped memories,
broths, doubloons, chains,

the coachman slowed his carriage and shouted, "Whitechapel, ma'am, get out!" "

the fog dissipated,
Spartacus' legionnaires still laughed,
so far the trees were still growing.

You,
my Love.
Alchymista.

Lubomír Tomik

tichý ďábel
zticha zašeptal zasněně

a když jsme sešplhali ve skafandrech po očních nervech
 až k polévce mozku,

ani jeden z nás už neměl chuť na želé,
chtěli jsme se jen držet v náručí,
nechat bubliny vzduchu stoupat kolem nás

klapky klavíru zpovzdálí byly žebřík tónů,


po kterých jsme vynášeli

zlato, obalené vzpomínky,
bujóny, dublony, řetězy,

kočí přibrzdil bryčku a houkl: ,, Whitechapel, paninko, vystupovat! "

mlha se rozptýlila,
Spartakovy legionáři se zatím ještě rozesmáli,
zatím stromy pořád rostly.

Ty,
má Lásko.

Propršené ráno.

Fotografie od Pixabay na Pexels.com
Propršené ráno.

Lubomír Tomik


z milionu konví se valil proud deště,

ale aspoň se mi o Tobě zdálo


ve snu jsme mohli běhat po loukách neobjevených,

v objetí se dívat na východ slunce nad mořem


sen je sen je sen,
neosedlaný, divoký.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Rainy morning.

Lubomír Tomik


a stream of rain rolled from a million cans

but at least I dreamed of You


in a dream we could run through meadows undiscovered,

in an embrace watching the sunrise over the sea,


dream is dream is dream
bareback, wild.
Fotografie od Hernan Pauccara na Pexels.com