Galaxie slov o růžích.

Myslím, že Poezie by měla být Krásná, jako Ty, měla by vyprávět krátký příběh, pocit, drobnou perokresbu okamžiku, ano, promyšlená důkladná precizní malba olejem na dřevo oslní, ale též črty tuší na bílý papír, protože je v nich zachycený okamžik, zalitý do jantaru a vyplavený na pláž kontinentu Tvého srdce a tam jsem ho zvedl a věnuji Ti jej :

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Galaxie slov o růžích.

Lubomír Tomik

všechna teď
jsou už vlastně včerejší

všechna slova
v okamžiku myšlenky

okvětní plátky rudých růží snášejí se Ti k nohám,

nejskvělejší eskadry Hindenburgů,
planoucí za noci.
Galaxy of words about roses.

Lubomír Tomik

all now
they're actually yesterday

all words
at the moment of thought


petals of red roses fall to your feet,

the greatest squadrons of Hindeburg,
flaming at night.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Poet Video : ,, Sound “ in skycraper.

Napsáno, čteno a natočeno , pro Tebe, včera a dnes. .
Nečekané komplikace při čtení , v přízemí Baťova Mrakodrapu ve Zlíně, vyřešeno s úsměvem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap

Sound.

Lubomír Tomik

The fire came from the constellation Leo,
burned the planets and approached Earth



we were long gone,
      in a hug,
           fell into the Sun 
                                     together.

The most beautiful virus.

Fotografie od cottonbro na Pexels.com
The most beautiful virus.

Lubomír Tomik

pasted posters everywhere
black with white letters

impoverished fakirs scattered handfuls of nails corroded by blood

pasted white letters everywhere on black posters

stood there:

"Love is the most beautiful virus, I will never get vaccinated!"
Fotografie od Karolina Grabowska na Pexels.com
Nejkrásnější vir.

Lubomír Tomik

vylepil všude plakáty
černé s bílými písmeny

zbídačení fakíři rozhazovali hrsti hřebíků zkorodovaných krví

vylepil všude písmena bílé na černých plakátech

stálo tam :

,,Láska je ten nejkrásnější vir, nikdy se nenechám očkovat!"
Fotografie od Thirdman na Pexels.com

The day goes to sleep.

Fotografie od Bob Ward na Pexels.com
Den se ukládá ke spánku.

Lubomír Tomik

I. Duše světa.

slunce kráčí mílovými kroky,
stále na Tebe jen myslet je malá forma umírání,
u   rčitě
mí sto
rá  ny
ní  že

níže
      níže
              níže

každá kapka Tvého potu je živá voda

II.
Město vzkříšení.

filmy už dávno nejsou sny,
když víš jak vznikají,
příběhy jiných lidí pro jiné lidi,
proč si nepsat a nažít a netočit svůj vlastní

-No tak se hni, Lazare, vstaň a choď !- řekla jsi a polechtala ho,

ze tmy hrobky se ozvalo vrčení, odešel , poraněný vlk protahoval se velice,

otevřel jsem, oči a cítil na rtech Tvůj pot,
ve Městě vzkříšení,
ve Městě Vzkříšení !
Fotografie od Johannes Plenio na Pexels.com
The day goes to sleep.

Lubomír Tomik

I. The soul of the world.

the sun is walking by leaps and bounds,
still just thinking of You is a small form of dying,

d aylight
y es
i  n
n everloving
g irl       

below
below
below

every drop of Your sweat is living water

II.
City of Resurrection.

movies are no longer dreams
when You know how they arise
other people's stories for other people,
why not write and live and not shoot our own

-Come on, Lazarus, get up and walk! ”You said and tickled him.

 a growl from the darkness of the tomb, he went away,
 the wounded wolf stretched greatly,

I opened my eyes and felt Your sweat on my lips,
in the City of Resurrection,
in the City of Resurrection!
Fotografie od Pixabay na Pexels.com

Sound. / Pro Tebe /

Sound.

Lubomír Tomik

The fire came from the constellation Leo,
burned the planets and approached Earth



we were long gone,
      in a hug,
           fell into the sun 
                                     together.
Fotografie od Pixabay na Pexels.com
Zvuk.

Lubomír Tomik

Oheň vycházel ze souhvězdí Lva,
spálil planety a blížil se k Zemi

už jsme byli dávno pryč,
                                     v objetí,
                                                 padali spolu jsme do slunce.
Fotografie od Pixabay na Pexels.com