Když najednou víš.

When You suddenly know.

Lubomír Tomik

when You suddenly know
that it's just US

when You suddenly know
that toothpastes are wrinkles and silver pendants

when You suddenly know that WE are the only ones, 
that there are not thousands of gods,
why should one be only 

it's just us
You are,
 my Goddess,

burn me to ashes with lightning,
the flash of Your eyes,
by the thunder of Your words.

NOW.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Když najednou víš.

Lubomír Tomik


když najednou víš,
že jsme jen MY

když najednou víš,
že jsou zubní pasty vrásky a stříbrné přívěsky

když najednou víš, že jsme jen MY,
 že není tisíce  bohů,
proč by měl být jeden ,

jsme jen MY,
Ty jsi,
 má Bohyně,

sežehni mne bleskem na popel,
bleskem Tvých očí,
hřměním Tvých slov.

TEĎ

Fingers in

Fotografie od ROCKETMANN TEAM na Pexels.com
Fingers in


Lubomír Tomik


fingers in
past
 future
    inside the chest

tingling on muscles and ribs,
arteries are keys
and brain,
launches near-range missiles,
 releases them with silos with full force

fingers on the triggers,
                        are squeezing them furiously


Sirens are enchanting Odysseus' men right now

from the ship came a high mysterious rib artery tone,
dark as aftershave disappearing in the sink drain,

Sirens passed out,
they were awakened by a strong gust of wind,
gust,
the ship was long gone, fingers reaching for the horizon,
they grabbe mast and shook the ship from a height

sailors fell on the rocks,
and crash and broke,
the last Odysseus,

You spread my mouth with your fingers and disappeared in them,

You are inside and you are camping there,

the remains of the Wicker Men are smoldering around,

nobody wants to go anywhere
don't leave
You are rooted in me
You are Yggdrassil, to whom I make sacrifices daily
and  look up into the clouds,

if I don't see your shadow.


Prsty v

Lubomír Tomik

prsty v
         minulosti
                budoucnosti
uvnitř hrudního koše

brnkání na svaly a žebra,
tepny jsou klávesy
a mozek,
odpaluje rakety blízkého doletu,
vypouští je ze všech sil ze všech sil

prsty na spouštích,
zběsile je mačkají 

Sirény učarovávají Odysseovým mužům právě teď

z lodi se ozval vysoký tajemný žeberní tepenní tón,
temný jako pěna po holení mizející v odtoku umyvadla,

Sirény omdlely,
probudil je až prudký poryv větru,
poryv,
loď byla dávno pryč, 
       prsty sáhly za obzor,
chytily ji za stěžeň a z výšky třásly lodí

námořníci padali na skály,
tříštili se, 
poslední Odysseus,

prsty jsi mi roztáhla ústa a zmizela jsi v nich,

jsi uvnitř a táboříš tam,

kolem doutnají zbytky Proutěných mužů,

nikdo nechce nikam odejít,
neodcházej,
zakořenila jsi ve mě,

jsi Yggdrassil, k němuž denně přináším oběti
a vzhlížím do mraků,

jestli nespatřím Tvůj stín.
Fotografie od cottonbro na Pexels.com

Just yet.

Just yet …
ANYONE,please:
..
who would have the desire, time and interest to collaborate on the poet videos I publish, would like to hear your voice in them, let him speak, any nationality, language, do not hesitate and contact me by e-mail lubomirtomik@seznam.cz

We will arrange, it’s not against nothing, the publication of a video after previous experience, always with the consent of the person concerned, anything that can be changed at any time, modified, thanks.

Poetry is the way.

Its the way of life.

Its the way that leading to You.

Universal cure.

Univezální lék.

Lubomír Tomik

s pohledem upřeným na borovice,
řeka plyne,
ještě ne úplně ledová voda,
je září,
a noci jen chladí

univerzální lék jsi TY

na můj život Tvá mysl
na můj život Tvé tělo
na můj život Tvé fotografické oči

přitažlivost důvěřivost
dychtivost,
dychtivost po Tobě!


Universal medicine.

Lubomír Tomik

staring at the pines,
the river flows
not yet completely ice water,
it's september
and the nights just cool

the universal cure is YOU

to my life Your mind
for my life Your body
for my life Your photo eyes

attraction credibility
eagerness,
eagerness for You!
Poprvé mne na tohle neuvěřitelné místo vzal přítel během vojenské základní služby, stále se tam vracím…a teď jsem tam už hodně dlouho nebyl, jednou, až budu moci pořádně chodit, s Tebou.

2017-Ukrajina, Zborov.

Kde jsme byli s výpravou Ministerstva Vnitra ČR, velmi zajímavá cesta, odhalení pomníku legionářům ČR, kteří bojovali v I.světové válce …před více jak sto lety, náhodou jsem při úklidu v PC fotky našel.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Zborova

….a při cestě busem bylo vidět :

Hymnus na granátové jalbko. Pro Tebe.

Fotografie od Pixabay na Pexels.com

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Hymn on a pomegranate.

Lubomír Tomik

at the paradise spring in the East
She took water in Her hands

at the paradise spring in the East
She washed away his words

at the paradise spring in the East
She sang out loud

and it was a singing voice,
similar to the muezin's call at noon

at the paradise spring in the east
on Ramadan nights to You
She sang hymn,

I would like to listen to Her ringing words,

sweet,

the sweetest

like pomegranate juice


sweet.




Fotografie od Charlotte May na Pexels.com

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Hymnus na granátové jablko.

Lubomír Tomik

u rajského pramene na Východě
nabírala do dlaní vodu

u rajského pramene na Východě
ze sebe smyla jeho slova

u rajského pramene na Východě
nahlas si zpívala

a byl to hlas zpěvavý,
podobný volání muezína o poledni

u rajského pramene na východě
za ramadánových nocí Tebe
zpívala hymnus,

chtěl bych naslouchat jejím zvonivým slovům,

sladkým ,

nejsladším,

jako šťáva z granátového jablka


sladkým.
Fotografie od Badulescu Badulescu na Pexels.com

Ve století, v němž žijeme, kdy jsou lidé od sebe vzdáleni jeden pohyb, několik tlačítek, pět měsíců Tě neslyšet a osm měsíců nevidět… jestli tohle o něčem nevypovídá.

O touze, které je věčná.

Nevěděl jsem, jestli mám tuhle báseň pro Tebe publikovat…ovšem v kartách, v Crowleho Tarotu, přímo na publikaci vyšel ,,Ďábel“ , Tvá karta, následován ,,Hvězdou“ a ,,Zkázou“ tedy ano, rozsekněme to . Jako jablko na poslední fotografii.

Pro Tebe.