Na ostří nože.

On a knife edge.


Lubomír Tomik


We put a hacienda on the edge of the knife,

a young couple optic nerves in love rode in a light carriage in the early evening,


The Moon sprinkled silver dust on the road,

they didn't see it,
 it was the optic nerves taped to a different gaze,

they thought they were going down a smoky alley in the fog,

assaults lurk around the corner and
they are and always have been 
chrysanthemums.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Na ostří nože.


Lubomír Tomik 


Postavili jsme si haciendu na ostří nože,

mladý zamilovaný pár očních nervů jel v lehkém kočáru podvečerem,


Měsíc sypal na cestu stříbrný prach ,

neviděli to, byly to zrakové nervy našpónované na jiný pohled, 


mysleli si že jedou začouzenou uličkou v mlhách,

za rohem číhají přepadení a 
přitom jsou a vždy to byly 
chryzantény.

4000 dortů a padesát litrů šlehačky.

Fotografie od Torsten Dettlaff na Pexels.com
4000 cakes and fifty liters of whipped cream.

Lubomír Tomik

 The Days of Thunder were here,
we squinted into the clouds of the gray sky and
suddenly it thundered briefly,
rather the growl of fangs,

followed by a long flash of fading lightning with a trail of light,

counts to 21,
one two three four five six to twenty one,

the days of thunder were near,
once a year the Potosi Indians slammed their sticks into the mighty towers of the trees,
that changed the course of time and
suddenly...


...twenty two,

Thunder was close,
directly above us.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Fotografie od cottonbro na Pexels.com

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

4000 dortů a padesát litrů šlehačky.

Lubomír Tomik

     Dny Hromu byly tady,
mžourali jsme do mraků šedivé oblohy a 
najednou krátce zahřmělo,
spíše vrčení tesáků,

následovalo dlouhé blýskání pohasínajících blesků světelnou stopou,

počítej do dvaceti jedné,
jedna  dvě tři čtyři pět šest až dvacet jedna,

dny hromů byly blízko,
jednou v roce indiáni z Potosí třískali tak silně palicemi do mohutných věží stromů,
že změnili běh času a 
najednou..


...dvacet dva,

Hrom byl blízko,
přímo nad námi.
Fotografie od takenbytablo na Pexels.com