Šla po ulici.

Lubomír Tomik

letním horkem, tancem podpatků,
šla po ulici

lehkým krokem, ve víření sukní ,
šla po ulici,

líbezným podvečerem,
vzdáleným hovorem v ulicích
šla po ulici

a...

obraz se roztříštil,
 upadla,
zlomila si podpatek,
zamyšlená,
zakroutila hlavou : 


,,Proč jsem musela zakopnout 

                                                 zrovna o Černý kámen ?"


A Kába stála dál, neměnná,
v bouři času.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

She walked down the street.

Lubomír Tomik

summer heat, heel dancing,
she walked down the street

a light step, in a swirling skirt,
she walked down the street

lovely early evening,
remote call in the streets
she walked down the street

and...

the image shattered,
 fell down,
she broke her heel
thoughtful
she shook her head:


"Why did I have to stumble

                                 over the Black Stone? "


And the Kaaba stood still, unchanging,
in the storm of time.