Sobota večer…

… rozdělaný neuvěřitelný projekt, rozepsaná ,, Lovkyně na hřbitově“ ,Peter Steele a Kat Bjelland ,,Go to sleep“

a Ty.

A.. proč pořád Ty, třeba se má slova jednou k Tobě dostanou,nějak, jen-Chci aby jsi se pousmála,tenhle přîběh žiji s Tebou a je to jízda… když zrovna nemočím jód.

Přísahám, že se usmívám.

Po čtvrtečním CT…

…skenu mozku je mi fakt nedobře ,nemůžu sedět ani ležet, asi mám ještě v žilách nějaký jód, narazím ve sklepě na časopis Spark

otočím pár listů..najednou koukám na …a je mi jako bych dostal úder otevřenou dlaní…

Drobné synchronicity.

Yeah.

Lets Pretend…

..pojďme předstírat, že spolu mluvíme, že tam někde v dálce jsi, že zítra loď ,,Jana “ vypluje a bude to plavba snů a něco skvělého vytvoříme a…

..nemluvíme spolu, nevím jak se Ti daří , kde jsi, loď nevypluje, šla ke dnu ještě dříve než stačila nabrat pasažéry, malířky, plavčíky, znovu a znovu věřím lidem a znovu a znovu dostávám do držky, nemůžu za to, že v nich vidím to nejlepší a většinou se otočí proti mě, ju, dobré vědět.

,,You dissappeared and left me all alone“… aby mě podrazili dva lidé najednou, to už tady dlouho nebylo, proč ne…každá akce vyvolá reakci.

Všechno zlé je pro něco dobré.

Time of the Wolf Claw. Čas Vlčího Spáru

Time of the Wolf Claw.

Lubomír Tomik

Set for tea,
on top of desert dunes at dusk,
when everything seems 
clear,
other,
welcome,

like Your eyes,
face,
smile,
and view,
which ignites ,
all those bronze shields and mirrors burned me,
like Archimedes Roman ships,

wolf's time,

chills on the spine.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Čas Vlčího Spáru .

Lubomír Tomik

Postav na čaj,
na vrcholku pouštních dun za soumraku,
kdy se vše zdá 
jasné,
jiné,
vítané,

jako Tvé oči,
tvář,
úsměv,
a pohled 
který zapaluje lodě,
všechny ty bronzové štíty a zrcadla mne sežehly,
jako Archimedes římské lodě,

čas vlčího spáru,

mrazení na páteři.