A bohové Jí svým darem… And the gods gave Her a gift …

A bohové Jí svým darem...

Lubomír Tomik

Po svazích sopky stékala láva,
tiskli jsme se k sobě,
voněla káva,
chutnala jsi snově.

Vulkán explodoval a vychrlil v oblacích protkaných blesky Písmena Tvého jména,
svištící se řítila oblohou,
pod záblesky sopečného nebe,
sluncí,
které spalují všechno bahno,
                v něž se lidstvo proměnilo.

Samička ohroženého druhu ,,Anděl obecný ´´ 
vzala svá křídla a odlétla,
bohové Jí dali do vínku Nesmrtelnost, těžko říct, jestli to byl dar,
spíš bláznivé prokletí,

odlétla,
stoupala ve smyčkách výš a výš,
vysoko nad víko rakve,
odložené stranou.
Photo by Keenan Constance on Pexels.com

And the gods gave Her a gift …

Lubomír Tomik

Lava flowed down the slopes of the volcano,
we pressed together
the smell of coffee,
you tasted dreamily.

The volcano exploded and spewed in the clouds interwoven with lightning from the Letters of Your name,
whistling rushing through the sky,
under flashes of volcanic sky,
the sun,
which burn all the mud,
in which humanity has transformed.

Female of the endangered species ´´ Common Angel ’
took wings and flew away,
the gods gave Her immortality, it’s hard to tell if it was a gift,
rather a crazy curse,

flew away,
She rose in loops higher and higher,
high above the coffin lid,
postponed.

/ in Czech language some verses are rhymed /

Kdyby. If. Kdyby if. If,kdyby.

This is my kiss to You:

IF

Lubomír Tomik

I.     

If Hendrix hadn't died,
he learned he might like classical music

he would write about you
he gave bye drugs and drinks,

he would compose a rock opera about You,
"Flying Dutchman which our goal"


II.

If I hadn't been trapped in aging,
I would live with you if You wanted to wake up next to You,

 fell asleep with You,
under one blanket of Night,

azure reflections above the water surface



III.

If I swam on a boat full of coffins across the sea,
lower me down the board,
just swirling the fins and while the shark soup would thicken,
the mermaid would separate from Her sisters,
She headed for the surface,
where the body fell,
into the bluish depths.

If there were only fragments of language left in the World,
the last ever-recurring syllables for generations
at the fires in the ruins of skyscrapers like a mantra thrown into the future:

YOU YOU YOUR NAME YOU 

I LOVE YOU

Photo by Pixabay on Pexels.com
Kdyby.

Lubomír Tomik

I.

Kdyby Hendrix nezemřel,
možná by zjistil, že má rád vážnou hudbu,

psal by o Tobě,
dal vale drogám a pitím,
složil by o Tobě rockovou operu,
,,Létajícího Holanďana, který naše cíl“


II.

Kdybych nebyl chycený v pasti stárnutí,
žil bych s Tebou, kdyby jsi chtěla, budil se vedle Tebe,
usínal s Tebou,
pod jednou přikrývkou Noci,
blankytné odlesky nad vodní hladinou


III.
Kdybych plaval na lodi plné rakví přes moře,
spusť mne po prkně dolů,
jen víření ploutví a zatímco by žraločí polévka houstla,
mořská panna by se oddělila od svých sester,
zamířila k hladině,
kde tělo klesalo,
do modravých hlubin.

Kdyby na Světě útržky jazyka jen zbyly,
poslední stále se opakující se slabiky po generace
u ohňů v troskách mrakodrapů jako mantra vržená do budoucnosti:

TY  TY  TVÉ JMÉNO TY




,,When…“ in progress…

…za pletivem ….
….shořím, už jedu jen na zbytky sil…přesto, naživu…mezitím dnes ráno v UH, prázdno.. / děkuji P.L. za poskytnuté fotografie /
Černý uhel touhy

Lubomír Tomik

černý uhel touhy,
horký jako brambor,
vytažený z důlků
Tvých
         vypálených očí,

očí ,
které 
jsi  nosila ,
               jen tak ,
                           pohozené  


                                              po kapsách.



/2019/ našel jsem ji teď...jako Tebe, všude.
Black charcoal of desire

Lubomír Tomik

black charcoal of desire,
hot as a potato,
pulled out of the dimples
Yours,
of burnt eyes,

eyes
which
You wore
                just ,
                            thrown


                                               in pockets. 


/ 2019 / I found poem now ... like You, You are Everywhere.