Nobody. Nikdo.

Nobody goes to graves.

Lubomír Tomik

no one goes to graves anymore,
no one is raising anymore
                    wind-turned flowers,

none of us go to those quiet places.

You know ,
too much
hard to imagine
itself
stained with Duncan's blood,

  with time
                    with love,
which attacks
whenever, I reach out to You in memories,
when I close my eyes,
its hurts than the real injuries...
but WHAT is real...?



....Scheduled 7/22/2018 ... postponed ... after three years, she suddenly appeared alone, this morning. ..and finished.

Nikdo nechodí na hroby.

Lubomír Tomik

nikdo už nechodí na hroby 
nikdo už nezvedá 
větrem převrácené květiny 

nikdo z nás nechodí na ta tichá místa.

Víš ,
příliš
těžké , představit si 
sama sebe
potřísněného  Duncanovou krví,

 časem,
 láskou,
která útoči,
kdykoli, po Tobě natáhnu ruku ve vzpomínkách,
když zavřu oči,
bolí to víc než skutečná zranění,
...CO je skutečné ?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s