Chrám ztichlých duší. Temple of Silent Souls.

Chrám ztichlých duší.

Lubomír Tomik

Sedmdesát milionů mumií
začalo rozvazovat věky pevně utažené seschlé fáče,
rozřízlo je nepravými pazourky
a historie ožila,

v zádušních chrámech ,
za noci rozevlátých písků,
začalo výt osm milionů mumifikovaných psů,

jeden z jezdců se ohlédl za sebe,
nebylo tam nic,
chtěli vyloupit Chrám Ztichlých Duší,
všechno čekalo před nimi

už zbývalo jen se napít z vlčice,
uváznout ve smyčkách duhového hada,

vstoupit dovnitř do Chrámu Ztichlých Duší
a užasnout nad Krásou,
tvář se koupala v odlescích ze zlata tepaných okvětních lístků,

oděna jen v tuto masku,
snící jsi,
uprostřed na vysokém loži,
v Chrámu Ztichlých Duší.
Photo by Jeremy Bishop on Pexels.com

Temple of Silent Souls.

Lubomír Tomik

Seventy million mummies,
began to untie the ages of tightly dried withered sticks,
 cut them with false flint
and history came to life,

in mortuary temples,
at night the weathered sands,
began to howl eight million mummified dogs,

one of the riders looked back,
there was nothing
they wanted to rob the Temple of Silent Souls,
everything was waiting for them

all that was left was to drink from the wolf,
get stuck in a rainbow snake loops,

to enter the Temple of the Silent Souls
and marvel at the Beauty,
Her face bathed in reflections of gold wrought petals,

dressed only in this mask,
are You dreaming
in the middle on a high bed,
in the Temple of the Silent Souls. 

The One…for Parakeet, across the world.

The One with the elephant's head.


/For Parakeet, Across the World/


Lubomír Tomik

The One with the elephant's head,
plucked a jasmine flower,
 handed it to Her
and asked for a dance

The One with the head of the words,
after a severe storm
collecting fallen dragon bones from the sky
and found the sadness of the girl

The One with the elephant's head,
 clapped and opened his eyes,
She was standing in front of Him,
blue Marian ditches
            passed slowly
                      in the blue sky

She smiled
just one sad smile,
She looked out the window,
to the Night

The One with the elephant's head,
all His hands embraced her
and while he led Her to dance with two of them
                               in the ashes of human bones,
two others examined the topography of Her body,
so tender

She whispered something to Him as he danced,
a sudden gust of wind put out all the candles,
His lips were sweet. 
Ten s hlavou slona.

/Pro Parakeet, napříč Světem/

Lubomír Tomik

Ten s hlavou slona,
utrhl jasmínový květ,
podal jí ho
a požádal o tanec

Ten s hlavou slov,
po prudké bouři
sbíral z nebe spadlé dračí kosti
a našel smutek dívky

Ten s hlavou slona,
zatleskal a otevřel oči,
stála před ním,
modř mariánských příkopů
zvolna přecházela
v modř oblohy

Usmála se
jen tak, pro sebe,
podívala se oknem ven,
do Noci

Ten s hlavou slona,
všechny Jeho ruce ji objaly
a zatímco ji dvěma z nich vedl k tanci
v  popelu z lidských kostí,
dvě další zkoumaly topografii jejího těla,
tak něžného

Při tanci mu něco zašeptala,
náhlý poryv větru zhasnul všechny svíčky,
Jeho rty byly sladké.

Perfektní noc II. Perfect night II.

Perfektní noc II.


Lubomír Tomik

nabídnul jsem se Ti za této perfektní noci,
ten krok mě nestál mnoho sil,
jen život
a odhodil jsem vše a nechal svět
za sebou

Můj příteli,
můj příteli,
můj příteli,
z které strany zrcadla se právě dívám?

perfektní noc
přiblížit se a
udeřit




napsal jsem kdysi v minulosti  , v první sbírce ,,Teplý pudink v šarlatu " a teď, po letech, by se slušelo dodat...

,,Možná někdy příště,
až  vystoupíš z jiné mlhy,
ze zrcadla,
z bouřící vodní tříště
a sama 
budeš 
chtít.

Perfect night 2.


Lubomír Tomik

i offered myself to you on this perfect night,
that step didn't cost me much strength,
just all,
i threw away everything and left the world
behind

My friend,
my friend,
my friend,
which side of the mirror am I looking at?

perfect night
zoom in and
strike 

i wrote once in the past, in the first collection o poems „Warm pudding in scarlet“ and now, after years, it would be appropriate to add …

,,

,,Maybe next time,
when you get out of another fog,
from the mirror,
from stormy water splinters
and
YOU, will be
want.

Ve Bzenci, včera.

Zámek ve Bzenci.
Jehně v kostele ve Bzenci.
Vinice a výhled na zámek ve Bzenci.
VIP místa nad J.C. ve Bzenci…
a tady, na prvním schodu, roztála jedna sněhová vločka. Bylo to…úžasné, všechno, každý moment, neopakovatelný příběh.

Díky, je čas jít dál, kam až mne mé polámané nohy donesou.