Empty corridors. Prázdné chodby.



Empty corridors.

Lubomír Tomik

Empty corridors,
glowing oranges on the wall,
otherwise dark,
off,

there is no such thing as an easy victory,
there is no such thing

after each attack
there are days without you,
rows of trenches,
rows of crosses,
rows of food for machine guns of life,

so what if i worship you
so what

you know how hard it is
with my imagination,
don’t think about
You in someone else’s arms,
every second
it’s like a disease
on which there is no cure,

which was,
empty corridors,
places without return,
somewhere in the distance,
in deep lakes and beyond,
Your scared smile.

Prázdné chodby.

Lubomír Tomik

Prázdné chodby,
na stěně dál žhnoucí pomeranče,
jinak tma,
zhasnuto,

není nic takového jako snadné vítězství,
nic takového neexistuje

po každém útoku
jsou tady dny bez Tebe,
řady zákopů,
řady křížů,
řady potravy pro kulomety života,

no a co když Tě uctívám,
no a co

víš jak je to těžké,
s mou představivostí,
nemyslet na
Tebe v náručí někoho jiného,
každou vteřinu,
je to jako nemoc,
na níž není lék,

co zbylo,
prázdné koridory,
místa bez návratu,
někde v dálce,
v jezerech hlubokých a dál
Tvůj vyděšený úsměv.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s