Alley. Alej.

written for You , now,directly, in front of the alley in the photo

Alej.
/Pro V./

Lubomír Tomik

na konci aleje čekáš Ty,
vzpomínky jsou blednoucí obrazy ve starých obnošených rámech

na konci hrotů ptačích per,
chodci ,lidé, míhají se sem a tam,
šmouhy životů
vzpomínky jsou ostrovy a mořská hladina stoupá
výš a výš

zakrátko
se stane dnem v hlubinách 
i Tvůj úsměv,

oči které umí pálit salvu Kaťuš,
salvu za salvou na konci aleje,
proč jsem Ti musel tak propadnout,
jako peklu,
jako naostřenému,
Ganéšově klu,
proč
Karviná, Park Boženy Němcové
Alley.

/Pro V./
Lubomír Tomik

You are waiting at the end of the alley
memories are fading paintings in old worn frames

at the end of the tips of bird feathers,
pedestrians, people, flickering here and there,
smudges of lives
memories are islands and sea levels are rising
higher and higher

soon
becomes the bottom in the depth Your smile,

eyes that can burn a volley of Katyusha,
volley after volley at the end of the alley,
why did i have to fail YOU so much
like hell

as sharpened
Ganesha's tusk,
why 

Konec. The end.


End.

Lubomír Tomik

SOS. into emptiness,
silent arctic stations without return,

  light buoys at the cliffs,
  stopped signaling "Attention, Horror, Attention"

anemones of your quiet lips,
azure temptation

closed eyes,
silhouettes on the walls,

lack of you

open eyes
silhouettes in the castle grounds looking up

it's all over
the end is as salty as your skin,
rising Sun,
blooming roses. 
Konec.

Lubomír Tomik

S.O.S. do prázdnoty,
mlčící arktické stanice bez návratu,

 světelné bóje u útesů,
 přestaly signalizovat ,,Pozor, Hrůza, Pozor"

sasanky Tvých ztichlých rtů,
blankytné pokušení

zavřené oči,
siluety na hradbách,

nedostatek Tebe,

otevřené oči,
siluety v podhradí vzhlížející vzhůru na mne,

to vše je konec,
konec slaný jako Tvá kůže,
vycházející slunce,
odkvétající růže.

Je to tady.

Krmení.
Read and recorded once for You, my love in Studio Shaark

KONEC.



Napsáno  podzim  2015 -jaro 2016.


                               "I have crossed the seas, I have left cities behind me, 
and I have followed the source of rivers towards their 
source or plunged into forests, always making for other 
cities. I have had women, I have fought with men ; and 
I could never turn back any more than a record can spin 
in reverse. And all that was leading me where ? 
To this very moment..." 

[Jean Paul Sartre "Nausea"]
                                                              
Krmení daňků.
The end of the Dinner at Minski´s /2016/ The end of DARKov.