2:41..

… podle některých..však si blbnu, čtu, píšu a spím na plachetnicích.. každá podobná věc, kterou jsem zažil, je zaplacená takovým množstvím bolesti, ze by se z ní nic netušící člověk na místě podělal, neni to život v růžové bublině, není to pitomá Výměna manželek, je to rvačka, pokaždé jsem z ní odcházel se zdviženou hlavou, i když jsem prohrál…je čas to změnit, čekal jsem na zázrak a on nepřišel .  Přitom zázraky jsou všude kolem, proč bych měl čekat?

O půl druhé v noci..

..

..po dnešním zákroku v celkové anestezii na operačním sále,po prášku,kapačkách a finální injekci o půl dvanácté , před dvěma hodinami, je tato realita jen studené smutné místo v nemocničním lůžku bez Tebe, zřejmě se stalo to ,o čem jsem řekl jen Tobě, jako bonus dostal fajn dávku fyzické bolesti, která mi po tom všem nedovolí usnout v půlce poslechu tříhodinového rozhovoru s Alanem Moorem , hledím do tmy pokoje a ani nedutám, můj život se ze zábavné historky proměnil v něco… jiného.

Co můžu ztratit, když jsem ztratil Tebe?