Jen čtveračivý úsměv Jí zahrál kolem rtů.

Jen čtveračivý úsměv Jí zahrál kolem rtů.

 Lubomír Tomik

 můžeš můžeš můžeš,
 slyšel,
 jako když ostré světlo vpadne
                                                              do tmy,
                 zapotácel se v přechodné závrati,

 nesmíš nesmíš nesmíš,
 slyšel,
 jako když tma přikryje poslední záblesky soumraku,
 jen čtveračivý úsměv ,
                                         Jí zahrál kolem rtů.

 Na skleněné ploše, rozzářil se démant,
                                                               démant noci.
z výstavy na hradě Buchlově.
Only a roguish smile played around Her lips.

 Lubomír Tomik

 can you can you can,
 he heard,
 as when a sharp light enters
                                    into the dark
                 he staggered temporarily,

 you must not you must not,
 he heard
 as when darkness covers the last flashes of twilight,
                      just a roguish smile,
                                        on her lips.

 On the glass, a diamond lit up,
                                                               diamond of the night.

Růžová brigáda. Pink brigade.

Růžová brigáda. Pink brigade. Read and recorded for you, 29.1.21 on Lake Balaton, Nový Hrozenkov.
 
Pink Brigade.

 Lubomír Tomik

 In the blue sky, four lines of condensation, the scratches of a space wolf, 
stretch down the street of striptease bars for nine dollars a piece,
 he gnashes his teeth,
 he growls,
                    a saliva dripping from his mouth,
 mixed with blood,

 the cloudless blue of the sky is poisonous, 
poisonous like the chlorine of pool advertisements on everything,

 the last white butterfly ending the summer a almost missing Her lips,
 furiously lined with a half-smoked cigarette, 

wearing a coat,
 pulsing with a shy movement of a shot bead.

 The Pink Brigade set off. 
She measured everyone … with a sweet look.




 from the collection of poems Bowl of Fictional Fish / 2015 /
Růžová brigáda.

 Lubomír Tomik

 Na modrém nebi čtyři kondenzační čáry, škrábance vesmírného vlka,
táhne se ulicí striptýzových barů po devíti dolarech za kus,

 cení zuby, vrčí, z mordy mu kape šlem slin, smíchaný z krví,
 bezmračná modř oblohy jedovatá, 
jedovatá jako chlór bazénových reklam na všechno,

 poslední bílý motýl končícího léta o vlásek minul její rty, 
zuřivě potahující z napůl dokouřené cigarety,
 
na sobě navlečený špatně padnoucí baloňák,
pulsující plachým pohybem postřelené perličky.

 Růžová brigáda vyrazila.
 Měřila si každého….sladkým pohledem.



 ze sbírky básní Mísa vymyšlených ryb /2015/
Právě tady.