Ten déšť nepřijde. The rain will not come.

Ilse Koch – Wikipedia

The rain will not come.

 Lubomír Tomik

 You know,
 if you were Ilsa,
 I would like,
 to shoot me in the head in the spring morning,
 to have my last thought
                                                      it belonged to you!

 Pull the trigger, pull it,
 squeeze her so long
 up to the revolver chamber,
 there will be no charge left.
 




 from the collection "Veronica and other poems" / 2017 /
 At the beginning of the reading, at Lake Balaton, on Friday 29.1.21  , snow and ice fell from the shelter above me … the dictaphone caught it.
 Such things happen to me normally.
Ten déšť nepřijde.
Ten déšť nepřijde.

Lubomír Tomik

Víš,
kdyby jsi byla Ilsa,
chtěl bych,
aby jsi mne v jarním dopoledni střelila do hlavy,
aby má poslední myšlenka
patřila Tobě!

Zmáčkni spoušť, mačkej ji,
mačkej ji tak dlouho,
až v komoře revolveru,
nezbude žádný náboj.



..
ze sbírky ,, Veronica a jiné básně " / 2017/
- Na začátku čtení, u jezera Balaton, v pátek 29.1.21,  spadl z přístřešku nade mnou sníh a led...diktafon to zachytil. 
Takové věci se mi stávají běžně.-

Víly. Fairies.

Fairies.

 Lubomír Tomik

 The fairies took You from me,
 both,

 as in the masks of the Venetian carnivals,

 like horses
            to the depths of the gallop,

 seconds
            intervals,

 thoughts that may have shattered,
            but which did not turn black at night,

 rowboats,
                  which have never failed,

 fairies,
 fairies,

 let's lose Our breath together.





PS: This article will be written all day... I will add more and more pieces of the puzzle to it. Finally, when I put together Friday's  recordings from Lake Balaton, there will be an audio version of this poem …. for You. 
1.Time is : 9:53.
2.Time is :11:50
3: Time is 12:52  and we go to the finals


Víly. Fairies. Pro Tebe. For YOU. 29.1.21, Winter Lake Balaton, Czech, Nový Hrozenkov.

When I read my poem „Fairies“ for You and recorded it on a dictaphone, I had THIS view, …sitting on a wooden bench, under a snowy shelter ,cup of hot coffee,

in my heart You…. that’s all I have, my Goddess…YOU.

Víly.

 Lubomír Tomik

 Víly mi Tě vzaly,
 obě,
 jak v maskách benátské karnevaly,
 jak koní
            do hlubin cvaly,
 vteřin
            intervaly,
 myšlenky  které možná oprýskaly,
 které však nocí nezčernaly,
 veslice,
 které nikdy neztroskotaly,

 víle,
 víle,

 ztraťme spolu dech.

Still… The Story of my life….

…YOU.

I live in the endless loop of the Tiamat video … and You … are … more amazing … more and more ….

YOU are ….Brighter than the Sun.

PS: Chci nastavit vzhled stránky, podívám se na počet článků…tento má pořadové číslo 3000…je to náhoda , že je o Tobě, právě tahle píseň? … je v pořadí tři tisící..nemyslím… pro Tebe a mne, neexistují náhody.

Není.