Kódy. Pro Tebe.

Kódy, báseň pro Tebe , i o dnešním dnu na Balatonu, nahráno na diktafon kousek od jezera
Codes.

 Lubomír Tomik

 Peter stood in the still,
 key-um, key, key, unlocked a miracle,
 they are content with the joy of the land,
 naturally acclimatized with a certificate,
 to the temperature of the riot.

 The battlefield is ready,
 Waiting for an order to attack, to follow Boudicea,
 Burning airships fall from the sky shot down by projectiles of your beauty.

 I wanted to tell You,
 I want to be really nice,
 Make you laugh, caress.

 I buried the other guy in the woods,
 In a cave under an overhang.

 Tired in the cold, I warm myself by a pile of hearts,
 again and again every morning I start beating,
 I'm still losing him in the evening,
 I go to sleep with an empty chest.

 This story doesn't end there,
 not even a light carrier,
 not even an armourer,
 With a smile, perhaps a smile,
 a pensive face, a smile, perhaps a smile.

You were beautiful today, incredibly,
 you opened me like a can of tuna,
 tender meat,
 spicy.
čteno pro Tebe dnes, tady,29.1.21, u jezera Balaton, v Novém Hrozenkově, bohužel,, není Balaton jako Balaton, přituhlo…….. read for You today, here, January 29, 21, at Lake Balaton, in Nový Hrozenkov, unfortunately, Lake Balaton is not like Balaton, it has tightened.




Kódy.

 Lubomír Tomik

 Petr stál ve strnulém šeru,
 Klíč-ehm, klíčem, klíčem,odemykal zázrak,
 Spokojeně lkají jsouce zemí srosteni,
 Přirozeně certifikátem aklimatizováni,
 Na teplotu vzpoury.

 Bitevní pole je připraveno,
 Čeká se na povel k útoku, následovat Boudiceu,
 Hořící vzducholodě padají k z oblohy sestřelovány projektily Tvé krásy.

 Chtěl jsem ti říct,
 Chci být skutečně milý,
 Rozesmát Tě ,pohladit.

 Toho druhého chlápka jsem zakopal v lese,
 V jeskyni pod převisem.

 Znavený v chladu se ohřívám u hromady srdcí,
 znovu a znovu mi každé ráno začně jedno tlouci,
 večer o něj pořád přicházím,
 chodím spát s prázdným hrudním košem.

 Tenhle příběh nekončí,
 ani světlonošem, 
 ani zbrojnošem,
 Úsměvem, snad úsměvem,
 zadumanou tváří, úsměvem, snad úsměvem


Dnes jsi byla krásná,  neuvěřitelně,
otevřela jsi mne jako konzervu tuňáka,
jemné maso,
kořeněné.

Masterpiece.

Masterpiece.


Lubomír Tomik

He had a ticket,
He stood in line his whole life,
Then he saw the masterpiece with his own eyes:

Girl with loose hair, after bath.

You.

Mistrovské dílo.

 Lubomír Tomik

 Vstupenku měl,
 vystál ve frontě celý svůj život,
 pak spatřil mistrovské dílo na vlastní oči :

 Dívka s rozpuštěnými vlasy, po koupeli.

 Ty.

I’m writing to You from the Moon, right now.

I'm writing to You from the Moon, right now.

Lubomír Tomik

 At this moment I'm writing to You from the Moon,
 there seem to be no Russian bases here.

 The cheese is slushy in places and  is no greater pleasure,
 than throwing crumbs of crater lerdammer,
 catching them in the mouth and throwing a goat in the moon's gravity.

 I have to finish, it's time to take my medication.


....ze sbírky básní Mísa vymyšlených ryb /2016/


 
 

 

 V tuhle chvíli ti píšu z Měsíce.

Lubomír Tomik
  
 V tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce,
 zdá se ,že zde nejsou žádné ruské základny,
 sýr je místy rozbředlý a není větší rozkoše,
 než po sobě házet drobty kráterního lérdaméru,
 chytat je do úst a metat kozelce v měsíční gravitaci.
  
 Musím končit, je čas vzít si své léky. 



....from the collection of poems  ,,Bowl of Fictional Fish" / 2016 /

Isolated exploding candle.

Isolated exploding candle.
 
  
 Izolovaná vybuchující svíce.

Lubomír Tomik
  
  
 Bandité stojící na rozpálených kopcích,
 v kaňonu, jímž vedla
 trasa Targa Floria,
 odhodili pistole, nože
 a vrazili si prsty do očí
 oslněni Tvou krásou,

 zavřela jsi kryt motoru,
 zaclonila dlaní  pohled do dálky
 před Tebou,
 usedla za volant a otočila
 klíčem
 v zapalování.

 Předení čtyřválce naplnilo
 polední horký vzduch,

 Myslím na ten okamžik
 Indigově zbarvený
 Líně plynoucí vesmírem,
 Určující polohu tělesa
 Jenž přiloží ruce na hrdlo plné
 Iracionálních myšlenek,
 Jenž sevře tlačí více a více
 Izolovaná mnou, vybuchující svíce. 





Isolated exploding candle.

 Lubomír Tomik

 Bandits standing on hot hills,
  in the canyon she led
  Targa Floria route,
  they dropped their pistols, knives
  and  stuck their fingers in their eyes
  dazzled by your beauty,

 you closed the engine cover,
   shielded gaze into the distance,
  in front of you,
  she got behind the wheel and turned
  key
  in the ignition.

 the spinning of the four-cylinder filLed
  nOon hot air,
 i think of that moment,
  indigo colored, VEry much
  lazilY flOwing throUgh space,
  determining the position of the body,
 puts her hands on his throat Full of
  irratiOnal thoughts,
  which gRips pushing morE and more 
  isolated by me,  foreVER exploding candle.

Čteno pro Tebe, 19.1.21, v exponátu letadla L-610 , společnosti KovoSteel , ve Starém Městě

Read for you, 19.1.21, in the exhibit of the aircraft L-610, the company KovoSteel, in the Old Town