Ve stínu. In the shadows.

Čtu 19.1.21 uvnitř exponátu letadla L-610 ve společnosti KovoSteel, nedaleko od KovoZoo, pro Tebe….
Vlci kroužící kolem letadla, do budoucna, co kdyby fantastická železná zvířata obživla a gorilla odjela na kyberpunkovém koni za zvuků plácání uší slonů a gejzírů šílících vorvaňů?



In the shadows.


Napsal, pro Tebe, Lubomír Tomik

She took another wet bloody patch of meat,
she rubbed it on both sides with a mixture of pain, desire and confusion,
sea urchins, porcupine needles,
packs craving the smell of prey,
reach into the heart, whisper:

Rusty wolf,
very beautiful
gateway for the defeated,
swaying censer,
photo trigger of my eyes.

Give up darling, tribute to poetics,
because what keeps us alive than our fantasies crumbling to pieces
outlines of reality:
Nothing,
than beauty
nothing but pain
tummy of the thumb passing through the sharpened edge of the razor.

Now,
coast,
coast of mind in flames,
every thought of you is a viking raider waving an ax,
tasting with a ladle from the cauldron of Macbeth’s witches,
a glass of wine from the walled cellars,
love of verses,
thousands of scents of Arabia.


PS LT: In the shadow it is called because a girl who rubs a mixture of thistle and other herbs pieces of raw meat, while depicting a trap for a pack of wolves, stands on the edge of the forest, in the shadow. Even in the shadow of thoughts, trying to separate reality from fantasy, but everything merges into one.
PS LT II: I try to write here in English as well, because I still believe in the possibility that you can take a brief look YOU … and because of that I will do my best if it happens.
a česky…..









Ve stínu.

/Pro Tebe/

Lubomír Tomik
Vzala ještě mokrý krvavý flák masa,
potřela ho z obou stran směsí bolesti ,touhy a oměje,
jehlice mořské, jehlice z dikobraza,
smečkám bažící po vůni kořisti,
šáhnout do srdce , zašeptat:

Rezavá vlčice,
nádherná velice,
slavobrána pro poražené,
komíhající se kadidelnice,
fotospoušť mých očí.

Vzdej miláčku, hold poetice,
protože co náš drží naživu než naše fantazie rvoucí na kusy
obrysy reality :
Nic,
než krása,
nic než bolest,
bříško palce projíždějící ostřeným okrajem břitvy.

Teď,
pobřeží,
pobřeží mysli v plamenech,
každá myšlenka na Tebe je vikingský nájezdník mávající sekerou,
ochutnávka naběračkou z kotle Macbethových čarodějnic,
pohár vína ze zazděných sklepů,
lásky veršotepců,
tisíce vůní Arábie.



PS LT: Ve stínu se to jmenuje proto, že dívka , která potírá směsí oměje a dalších bylin kusy syrového masa, když líčí past na smečku vlků, stojí na okraji lesa, ve stínu .Ovšem i ve stínu myšlenek, snaží se oddělit realitu od fantazie , přesto, vše jí splývá v jedno.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s