Ve stínu. In the shadows.

Čtu 19.1.21 uvnitř exponátu letadla L-610 ve společnosti KovoSteel, nedaleko od KovoZoo, pro Tebe….
Vlci kroužící kolem letadla, do budoucna, co kdyby fantastická železná zvířata obživla a gorilla odjela na kyberpunkovém koni za zvuků plácání uší slonů a gejzírů šílících vorvaňů?



In the shadows.


Napsal, pro Tebe, Lubomír Tomik

She took another wet bloody patch of meat,
she rubbed it on both sides with a mixture of pain, desire and confusion,
sea urchins, porcupine needles,
packs craving the smell of prey,
reach into the heart, whisper:

Rusty wolf,
very beautiful
gateway for the defeated,
swaying censer,
photo trigger of my eyes.

Give up darling, tribute to poetics,
because what keeps us alive than our fantasies crumbling to pieces
outlines of reality:
Nothing,
than beauty
nothing but pain
tummy of the thumb passing through the sharpened edge of the razor.

Now,
coast,
coast of mind in flames,
every thought of you is a viking raider waving an ax,
tasting with a ladle from the cauldron of Macbeth’s witches,
a glass of wine from the walled cellars,
love of verses,
thousands of scents of Arabia.


PS LT: In the shadow it is called because a girl who rubs a mixture of thistle and other herbs pieces of raw meat, while depicting a trap for a pack of wolves, stands on the edge of the forest, in the shadow. Even in the shadow of thoughts, trying to separate reality from fantasy, but everything merges into one.
PS LT II: I try to write here in English as well, because I still believe in the possibility that you can take a brief look YOU … and because of that I will do my best if it happens.
a česky…..









Ve stínu.

/Pro Tebe/

Lubomír Tomik
Vzala ještě mokrý krvavý flák masa,
potřela ho z obou stran směsí bolesti ,touhy a oměje,
jehlice mořské, jehlice z dikobraza,
smečkám bažící po vůni kořisti,
šáhnout do srdce , zašeptat:

Rezavá vlčice,
nádherná velice,
slavobrána pro poražené,
komíhající se kadidelnice,
fotospoušť mých očí.

Vzdej miláčku, hold poetice,
protože co náš drží naživu než naše fantazie rvoucí na kusy
obrysy reality :
Nic,
než krása,
nic než bolest,
bříško palce projíždějící ostřeným okrajem břitvy.

Teď,
pobřeží,
pobřeží mysli v plamenech,
každá myšlenka na Tebe je vikingský nájezdník mávající sekerou,
ochutnávka naběračkou z kotle Macbethových čarodějnic,
pohár vína ze zazděných sklepů,
lásky veršotepců,
tisíce vůní Arábie.



PS LT: Ve stínu se to jmenuje proto, že dívka , která potírá směsí oměje a dalších bylin kusy syrového masa, když líčí past na smečku vlků, stojí na okraji lesa, ve stínu .Ovšem i ve stínu myšlenek, snaží se oddělit realitu od fantazie , přesto, vše jí splývá v jedno.

V 10.30 dopoledne.

Crowleyho Tarot na spojení několika událostí, o nichž jsem Ti včera psal.

Uvidíme. Kartu jsem otočil v 10.30 dopoledne a necháme čas, ať ukáže.

ADJUSTMENT (o magii s Maat) : Eso pohárů - KOŘEN SIL VODY

Eso pohárů je symbolem otevřeného srdce, naplněného čistotou a důvěrou. Modrý pohár, jenž karta zobrazuje, naznačuje, že se jedná o duchovní srdce, které jako svátý Grál dlí v našem království citu. Vládne tu stav citové celistvosti, kterou představuje duha, jejíž odraz ilustruje schopnost vyjadřovat city a pocity navenek v souladu s tím, jak je skutečně prožíváme uvnitř. Eso pohárů symbolizuje citovou rovnováhu, která je zapotřebí k tomu, abychom mohli účinně utěšovat, podporovat a uzdravovat nejen sami sebe, ale i ostatní. Schopnost citově pečovat o sebe stejně jako o ostatní je symbolizována paprskem světla, který proudí středem poháru.
Je to obraz ničím nepodmiňované lásky, jež čerpá sílu sama ze sebe, jak to naznačují ucha poháru omotaná hady. Srdce plné důvěry znázorňuje lotosový květ, který svůj růst i dobu, kdy se má rozvinout jeho květ, nechává zcela na přirozeném cyklu přírody. Důvěřující srdce nemá snahu nic urychlit, ani se nepokouší do přirozeného chodu věcí zasahovat, nevzdoruje, nemá potřebu se před ničím bránit, ani se ve svých projevech držet zpět. Láska, z jejíž podstaty vyvěrá pramen moudrosti, se projevuje jako schopnost důvěřovat, tedy odevzdat se, bez potřeby příliš se podbízet nebo se chránit, což je symbolizováno přirozeným procesem rozkvétání lotosového květu.

Eso pohárů představuje připravenost projevovat city v jejich celistvosti a naprosté důvěře bez potřeby získat nad situací kontrolu.

,,Time struck with his hands.“ a poem read in a moving train, yesterday, for You.

Odbíjel rukama čas. Pro Tebe.
I read on this line Staré Město – Uherské Hradiště from my collection of poems Večeře u Minského / 2016 /

Time struck with his hands.

Lubomír Tomik

„He was looking right in front of him,
he made a soft buzzing sound
and time struck with his hands. „

How I would like to take bus
and he saw you beating time with your hands.

Whipping sea onions can begin!

Behind the train windows while reading … I took pictures on the way back …

Odbíjel rukama čas.

Lubomír Tomik

,,Díval se přímo před sebe,
vydával tichý bzučivý zvuk
a odbíjel rukama čas.“

Jak rád bych jel tím autobusem
a viděl Tě jak odbíjíš rukama čas.

Mrskání mořskými cibulemi může začít!

Mokrý písek. Wet sand.

Recorded on November 28, 20 in Lenka Karhanová’s Studio in Uherské Hradiště.

Mokrý písek. Wet sand.

Lectured by Lenka Karhanová / pseud.Magdalena Verneová / http://www.lenkakarhanova.cz
Written by Lubomír Tomik.
From the my collection ,, Večeře u Minského a jiné básně“ / 2016 /

Mokrý písek

 Do  díry v  mokrém  písku dej oprátku kus ruky s dýkou v pěsti,
 a  ještě něco tam přidej, 
 něco  ze své duše tresti.

 Voda  vystoupá  výš,  
  vše  jen sobě ponechá,
 zamkne svou skrýš .

 Dívka, žena , stařena
 Opona   teď   stržena.

 Ó, 
 to Velké Neznámo.

Už napořád,
jsme v bezpečí.





Wet sand.

Lubomír Tomik.

 Put a noose of your hand ,
with a dagger in your fist,
 in the hole in the wet sand.

 And add something else there
 Something of your soul punishment.

 The water rises higher,
  he just keeps everything to himself,
 locks his stash.

 Girl, woman, old woman,
 the curtain is now torn down.

 O,
 the Great Unknown.

 Forever,
 we are safe.