Portrét žraloka v nejlepších letech.

Portrét žraloka v nejlepších letech.

Lubomír Tomik

Ví, že jediné máchnutí ploutví, jediné slovo,
ho přenese na orbitu bolesti a fantazie,
stojí za sklem,
upřené oči sledují pohyb,
kde žádný není,
vrhá proti němu  hodně z toho co má,
sílu,
naštvanost,
cit,
touhu po životě,
duende se probouzí a šplhá,
šplhá po páteři k hlavě,
až k Tobě,
má mnoho tváří,
tváří, devítiocasá kočka rve maso ze zad,
háčky vykusují kousky myšlenek,
zdá se to všechno tak jednoduché,
jednoduché,
není.







Portrait of a shark  in the best years

 Lubomír Tomik

 He knows that a single flick of the fins, a single word,
 it will transfer him to the orbit of pain and fantasy,
 standing behind the glass
 staring eyes watch the movement,
 where there is none
 throws a lot of what he has against him,
 strength,
 anger,
 feeling,
 desire for life,

 the duende wakes up and climbs,
 climbs the spine to the head,
 to you
 has many faces
 face, a nine-tailed cat tears meat from the back,
hooks bite out bits of thought,
 it all seems so simple
 simple,
 is not.





Paul Speckmann ve studiu…

…měl jsem dnes nevšední příležitost účastnit se nahrávání v hudebním studiu Studio Shaark ve Bzenci, Paul pracuje na projektu s Rogerem „Roggou“ Johanssonem , nahrával se zpěv ke třem skladbám.

Všechny tři jsou potenciální hity, skvěle odvedená práce, Paul napsal texty a zpívá, Johansson složil hudbu, je poznat, že je ze severu….pomalejší, těžší…přístupnější, odlišná od hudby Master, Paulův hlas v ní ovšem stále hraje první housle, je nezaměnitelný.

Skladba Guinea pigs in the human form je……fantastická. Vzhledem k situaci kolem Covidu se jedná o zásah do černého, rána přímo na solar….úplně ji vidím zahranou na nějakém větším letním festivalu, jestli ještě metalové festivaly ještě kdy budou.

Paul je skutečně profesionál… práce na každém řádku textu,s každým slovem… vokály, výšky, načasování.

Zkrátka ví, co chce ze songu dostat. Je to na něm vidět, ví a zvukový inženýr Pavel je muž na svém místě, v podstatě další člen kapely, byla radost je sledovat při tvorbě.

A já…. já se učím…pořád, každý den díky Tobě přináší nečekané věci .

Přeji hodně štěstí, ať práce na novém albu pokračují, a Guinea pigs in the human form vidím …asi na oficiální videoklip!

Román pro Tebe, kapitola 49.

A za ruku jsem držel astronautku Petersovou.

Lubomír Tomik

Kapitola čtyřicátá devátá.

Astronautka Petersová.

Skleněné ampulky naplněné tekutinami, bělostné obvazy, síťové roušky a nakonec různobarevné pastilky v domku z trámků z potopených lodí.
Nad vchodem ozařovala ubohá zářivka nápis- Elektřina ti dá ránu,když to budeš dělat mokrýma rukama!-
Oloupaná větev trčí z bažiny a připomíná hrozící prst.
Z mračna prachu zvířeného džípem se potom před nimi jako zjevení vynořila osoba kterou očekávali nejméně: Tata Iwi.
Tlustý a buclatý kouzelník s tvářemi podrážděnými nedávným holením. Kňěžská sutana. Bez okolků vystoupil k nim a řekl rázně:- Pán Bůh Vám dej dobré odpoledne!- a všichni čtyři poznali podle výslovnosti,že kouzelník je rodilý Španěl a sem přijel teprve nedávno.
Neurčitě ukázal hlavou.
Ulice tady vypadaly jako vetešnictví ve velkém, všude se válelo spousty haraburdí,které zbylo za tuctem armád. Bylo tu vše na co si jen vzpomenete- řekněme :deset tisíc metrů armádního signalizačního drátu,svinutého do klubek,velmi levně na prodej. Pro koho ? A co takhle banda ostnavců?
Přelidněnými uličkami se k nim prodíral policista.
-Ať mi všichni zmizí z očí ! Ať se klidně odstěhují do Ameriky ! Mě je to jedno !-křičel kolem sebe.
William se ušklíbnul : -Ruka zákona!-
-Říkáme mu Drákula.-poznamenal Tata Iwi.
Policista měl mušketu,pistoli a šavli,motivaci a momentální ochotu pro věc. Nemohl se dočkat kdy skončí stav pohotovosti a vše bude v pořádku.
Tata Iwi je očekával.
-Oh, kdybyste viděli ten nepořádek a v jakém brlohu ten muž bydlí,podlaha špinavá, všude poházené konzervy,mezi tím knihy, staré pergameny,na stěně rozšklebené masky,dýmka a velký tomahawk-říká Tata jedním dechem a obrací oči v sloup,na čele se mu dělají ostré vrásky žen, které překročily čtyřicítku.
Zarostlý Drákula pokyvoval na znamení souhlasu mohutnými ,dopředu vystouplými čelistmi. Jeho žluč mohla se vařiti kolotem.
Ruka horského větru mne lehce postrčila.
Vykročil jsem k němu.
-Přišli jsme za Tebou…-ale on mne přerušil mávnutím ruky.
-Já vím.Konec je tady.Ve chvílích samoty slyším jak se blíží. Vystupte si.-
-Prosím. Ukáži Vám své kouzlo. Až přijde čas.-
Všichni jsme pomalu opustili džíp. Jako poslední se prachu cesty dotknul William.
Mohla se probudit nějaká stará vášeň.


-A to je všechno ? -zeptal se policista Drákula zklamaně.
Bobby už chápala ,jaký má pocit počítač,když je přetížený daty.
Davem lidí si klestil cestu automobil. A ne ledajaký. Nastoupili jsme a pohltila nás temnota uvnitř limuzíny.Dala se do pohybu.
Pak dlouho nic.
Řidič zapnul rádio.
Slova zaplnila prostor.
Chvíli se do vysílání pletli útržky starých telefonních hovorů,až byl zvuk čistý.


-Občané Země! Vysíláme mimořádnou zprávu! Vysíláme mimořádnou zprávu! Vysíláme z úseku 4718 ,ze studia na odvrácené straně Měsíce. Naše přístroje zaznamenaly podivuhodné sny a vize. Ze zpráv našich agentů je zřejmé,že na Zemi ožívají literární postavy! Vyhýbejte se jim ! Toto je skutečný útok ! Nevíme jak je to možné a kdo za ním stojí ! Opakuji: Útok je skutečný ! Občané Země! Astronautka Petersová zahájila brzdící manévry ! Hvězdolet Příboj co nejdřív přistane! Záchrana se blíží! Pilotované sondy vyzvednou ty co přežily. Nástupové souřadnice jsou …-pak hlas umlkne.


Černá limuzína zabliká na skrytou fotobuňku a brána s bronzovým býčkem a ručně kovanou mříží se otevře. Zcela tiše. Je po páté. Slunce zavěšené na západní straně oblohy se zvolna přibližuje k hornatém obzoru a prodlužuje stíny.
Bílé kousky jí proklouznou rty.

Konec kapitoly 49.

Kdyby jsi věděla.

Natočeno, nahráno, zahráno a čteno pro Tebe, 12.1.21. na Hradisku sv.Klimenta v Buchlovských horách .
Ze sbírky Noční stěhováci /2019/

Lyrics:

If you only knew.

if you knew
if you only knew

what have I done
what have I done

bit you to the bone, to the bone, hungrily and greedily
until it was a mouth,
full of marrow.