Román pro Tebe, kapitola čtyřicet !

A za ruku jsem držel astronautku Petersovou .Kapitola čtyřicátá!

Kapitola čtyřicátá!

Pro tuto chvíli naše výprava….

Zklamané zašumění v obrovském vesmíru plném myriád galaxiíí.
-Pořád na Západ. Pořád tím směrem. Tata Iwi.-řeknu.
William,Bobby a Suzanne přikývnou.
-Teď je ta správná chvíle.Iluze nezraňuje. Zraňuje pouze víra v ni.-
William nás předešel a s pocitem zapomenutého mužíčka kdesi dole na nás mává a volá- Hola hou !!!!-
Pobledla i bývalá letuška.


Na úsvitu věků byl celý svět prázdný…první jitro stvoření napsalo,co si úsvit posledního dne přečte.
Mraky letí rychle,ale dosud je vidět alifatické uhlovodíky ohňů v dálce.
Ze tmy šumí moře.
Před rokem pololežím na plátěném lehátku, čtu si a temné moře posílá vlny k mým nohám, přede mnou plechovka dvanáctistupňového piva, zvedá se vítr a od moře se blíží bouře,písek víří kolem, v dálce je temnota protkávána vidlicemi blesků,chci tento okamžik zmrazit,uchovat jej v paměti. Lovecraft na temném italském pobřeží za bouře.


Bobby okusuje hamburger kolem dokola a zachytává jazykem kečup a hořčici vždycky o zlomek vteřiny dřív než jí přistane na kravatě.To je ale mrštný jazýček. Ten by dokázal věcí!

Něco mě najednou uchopilo a byl jsem vržen do časoprostorových vírů.Prolétal jsem dějinami,řítil jsem se oblohou ve staccatu blesků a dole pode mnou krvácely civilizace.
Byl jsem zde. Tváře ošlehané časem,Imaginární ručnici namířenou přímo na pana Marka,lehce rozkročen,nohy přibité k zemi, abych zachytil zpětný ráz výstřelu.
-Ha- řekl pan Marek.
Na nic jsem nečekal a lehce zmáčknul spoušť.
Minul jsem.
Blondýna se svezla k zemi. Oběma rukama si držela levý bok a zvuk který prorval ozvěnu výstřelu zněl chraplavě.
Ztratil jsem několik vteřin pohledem na blondýnu válející se v bolesti po zemi. Nemohl jsem jinak. Cosi v jejích očích…
Cosi v nich mi nedalo spát.
Upírala je ke mě.
Koutkem oka jsem zachytil pohyb-pan Marek utíkající,prchající a znovu a znovu mi unikající-ale zapomněl jsem na něj.Pro jednu vteřinu, pro něco v očích té ženy.
Něco tam bylo.
-Kaaa…gaaa.-vydralo se jí z hrdla. Najednou jsem měl deja-vu.
Blížil jsem se k ní. Opatrně.
-Kaaaa….-pokusila se znovu promluvit.
Z úst jí po krku stékala stružka krve. Sehnul jsem se k ni a hledal v jejích očích to co přicházelo.
-Kaaa….jsi to Ty? / Může umírající osoba rozlišovat mezi tykáním a vykáním,mám na mysli velká písmena, tohle je přece fantazie,tohle není skutečné,nebo ano?/Vššš….echno jsem to dě….lala…- a chroptění se najednou změnilo v jekot!
-Íííííííí- tepal z jejího hrdla zvuk o tak nízké frekvenci že jsem si musel zacpat uši.Ručnici jsem pustil na zem. Tiše dopadla do trávy.
Kůže na krku se jí začala natahovat.Napínala se neznámou silou,praskaly jí žíly, vlásečnice,svaly,hlava se začínala oddělovat od těla.
Až se konečně vznesla do výše.
-Kate -Kate!!!-vykřikl jsem.
Vznášela se asi dva metry nade mnou. Popadl jsem Imaginární ručnici a zamířil do všech budoucností.
Kate-Kate stála na místě a šklebila se.
-Skřípot rzi a palečnice.-řeklo to.
Vystřelil jsem ,kulka vylétla z hlavně,cylindrický tvar mířil přímo do obličeje té podivnosti.
Najednou se ústa Kate -Kate rozšířila po celém obličeji,otevřela se a projektil zmizel uvnitř.
Kate-Kate odlétla směrem kterým prchal pan Marek.
Viděl jsem rudě. Znovu.

Ve svém krámku slečna Růžena Rybízová hleděla strnule na plotnu. Pozorovaná voda se nevaří.Ležela tiše a mrtvě na dně hrnce.
Rychlé kroky pana Marka.
Přerývaný dech.
Atmosférické poruchy.
-Vysíláme mimořádnou zprávu.Občané Země! vysíláme mimořádnou…-
Praskání v éteru.
-…právu. Objevili se mimořádné sny! ….Občané Země! Občané Země! Tady je….-
Vydal jsem se za ním.

Konec kapitoly čtyřicet.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s