Nad Uherským Hradištěm
Měsíc: Leden 2021
Ten déšť nepřijde. The rain will not come.
The rain will not come.
Lubomír Tomik
You know,
if you were Ilsa,
I would like,
to shoot me in the head in the spring morning,
to have my last thought
it belonged to you!
Pull the trigger, pull it,
squeeze her so long
up to the revolver chamber,
there will be no charge left.
from the collection "Veronica and other poems" / 2017 /
At the beginning of the reading, at Lake Balaton, on Friday 29.1.21 , snow and ice fell from the shelter above me … the dictaphone caught it.
Such things happen to me normally.
Ten déšť nepřijde. Lubomír Tomik Víš, kdyby jsi byla Ilsa, chtěl bych, aby jsi mne v jarním dopoledni střelila do hlavy, aby má poslední myšlenka patřila Tobě! Zmáčkni spoušť, mačkej ji, mačkej ji tak dlouho, až v komoře revolveru, nezbude žádný náboj. .. ze sbírky ,, Veronica a jiné básně " / 2017/ - Na začátku čtení, u jezera Balaton, v pátek 29.1.21, spadl z přístřešku nade mnou sníh a led...diktafon to zachytil. Takové věci se mi stávají běžně.-
Už vím…I know…
Víly. Fairies.
Fairies.
Lubomír Tomik
The fairies took You from me,
both,
as in the masks of the Venetian carnivals,
like horses
to the depths of the gallop,
seconds
intervals,
thoughts that may have shattered,
but which did not turn black at night,
rowboats,
which have never failed,
fairies,
fairies,
let's lose Our breath together.
PS: This article will be written all day... I will add more and more pieces of the puzzle to it. Finally, when I put together Friday's recordings from Lake Balaton, there will be an audio version of this poem …. for You.
1.Time is : 9:53.
2.Time is :11:50
3: Time is 12:52 and we go to the finals
When I read my poem „Fairies“ for You and recorded it on a dictaphone, I had THIS view, …sitting on a wooden bench, under a snowy shelter ,cup of hot coffee,
in my heart You…. that’s all I have, my Goddess…YOU.
Víly.
Lubomír Tomik
Víly mi Tě vzaly,
obě,
jak v maskách benátské karnevaly,
jak koní
do hlubin cvaly,
vteřin
intervaly,
myšlenky které možná oprýskaly,
které však nocí nezčernaly,
veslice,
které nikdy neztroskotaly,
víle,
víle,
ztraťme spolu dech.
Still… The Story of my life….
I live in the endless loop of the Tiamat video … and You … are … more amazing … more and more ….
YOU are ….Brighter than the Sun.
PS: Chci nastavit vzhled stránky, podívám se na počet článků…tento má pořadové číslo 3000…je to náhoda , že je o Tobě, právě tahle píseň? … je v pořadí tři tisící..nemyslím… pro Tebe a mne, neexistují náhody.
Není.
Pro Tebe.
Předchozí báseň ,,Na hostině těla“ byla jen pro Tebe….opravdu jsem ji četl včerejší páteční ráno , zde na fotce
Na hostině těla. At the feast of the flesh.
At a body feast.
Lubomír Tomik
all musicians
threw into the abyss,
all wrinkles
hugged the squirrel,
SHE
the palm slid behind the pleats of the skirt,
cold and distant temptation,
at body feast.
Kráčím dny.
I’m walking for days.
Lubomír Tomik
The night lost its meaning.
I can take off,
i can fall,
facing the ground,
I’ll get up again,
again
again
again
again,
I lost the thread
in the middle of a maze,
The Minotauros begin to whine,
i won’t let him down
I will not let YOU down.
Kráčím dny. Lubomír Tomik Noc ztratila smysl. Můžu vzlétnout můžu padnout , tváří k zemi, znovu vstanu, znovu znovu znovu znovu, ztratil jsem nit, uprostřed bludiště, Minotauros začíná funět, nezklamu ho, nezklamu Tě.
Jsi diamant.
You're a diamond.
Lubomír Tomik.
You're a diamond,
jewel,
tiger joint,
which grips
and won't let go - never.
The skin is sensitive,
the scars change shape
according to
how You touch them.
You're a diamond,
beauty is a field
In which you excel,
In which you excel.
Jsi diamant.
Lubomír Tomik.
Jsi diamant,
klenot,
tygří spár,
který sevře
a nepustí – nikdy.
Kůže je citlivá,
jizvy mění tvar
podle toho
jak se jich dotýkáš.
Jsi diamant,
krása je obor,
V němž vynikáš,
V němž vynikáš.
Kódy. Pro Tebe.
Codes. Lubomír Tomik Peter stood in the still, key-um, key, key, unlocked a miracle, they are content with the joy of the land, naturally acclimatized with a certificate, to the temperature of the riot. The battlefield is ready, Waiting for an order to attack, to follow Boudicea, Burning airships fall from the sky shot down by projectiles of your beauty. I wanted to tell You, I want to be really nice, Make you laugh, caress. I buried the other guy in the woods, In a cave under an overhang. Tired in the cold, I warm myself by a pile of hearts, again and again every morning I start beating, I'm still losing him in the evening, I go to sleep with an empty chest. This story doesn't end there, not even a light carrier, not even an armourer, With a smile, perhaps a smile, a pensive face, a smile, perhaps a smile. You were beautiful today, incredibly, you opened me like a can of tuna, tender meat, spicy.
Kódy. Lubomír Tomik Petr stál ve strnulém šeru, Klíč-ehm, klíčem, klíčem,odemykal zázrak, Spokojeně lkají jsouce zemí srosteni, Přirozeně certifikátem aklimatizováni, Na teplotu vzpoury. Bitevní pole je připraveno, Čeká se na povel k útoku, následovat Boudiceu, Hořící vzducholodě padají k z oblohy sestřelovány projektily Tvé krásy. Chtěl jsem ti říct, Chci být skutečně milý, Rozesmát Tě ,pohladit. Toho druhého chlápka jsem zakopal v lese, V jeskyni pod převisem. Znavený v chladu se ohřívám u hromady srdcí, znovu a znovu mi každé ráno začně jedno tlouci, večer o něj pořád přicházím, chodím spát s prázdným hrudním košem. Tenhle příběh nekončí, ani světlonošem, ani zbrojnošem, Úsměvem, snad úsměvem, zadumanou tváří, úsměvem, snad úsměvem Dnes jsi byla krásná, neuvěřitelně, otevřela jsi mne jako konzervu tuňáka, jemné maso, kořeněné.
Masterpiece.
Masterpiece.
Lubomír Tomik
He had a ticket,
He stood in line his whole life,
Then he saw the masterpiece with his own eyes:
Girl with loose hair, after bath.
You.
Mistrovské dílo. Lubomír Tomik Vstupenku měl, vystál ve frontě celý svůj život, pak spatřil mistrovské dílo na vlastní oči : Dívka s rozpuštěnými vlasy, po koupeli. Ty.
Na Balatonu přituhlo
Today, afer all.
Today, after all …. Lubomír Tomik She woke up to a sunny day, into the distant rumble, filled with cacophony of sirens, honking ambulances and fire trucks. She thought: -There can't be a war today … can it? And She looked at me, I hugged her, tight.
Nightclubbing
I’m writing to You from the Moon, right now.
I'm writing to You from the Moon, right now. Lubomír Tomik At this moment I'm writing to You from the Moon, there seem to be no Russian bases here. The cheese is slushy in places and is no greater pleasure, than throwing crumbs of crater lerdammer, catching them in the mouth and throwing a goat in the moon's gravity. I have to finish, it's time to take my medication. ....ze sbírky básní Mísa vymyšlených ryb /2016/V tuhle chvíli ti píšu z Měsíce. Lubomír Tomik V tuhle chvíli Ti píšu z Měsíce, zdá se ,že zde nejsou žádné ruské základny, sýr je místy rozbředlý a není větší rozkoše, než po sobě házet drobty kráterního lérdaméru, chytat je do úst a metat kozelce v měsíční gravitaci. Musím končit, je čas vzít si své léky. ....from the collection of poems ,,Bowl of Fictional Fish" / 2016 /
Fashion.
Isolated exploding candle.
Izolovaná vybuchující svíce. Lubomír Tomik Bandité stojící na rozpálených kopcích, v kaňonu, jímž vedla trasa Targa Floria, odhodili pistole, nože a vrazili si prsty do očí oslněni Tvou krásou, zavřela jsi kryt motoru, zaclonila dlaní pohled do dálky před Tebou, usedla za volant a otočila klíčem v zapalování. Předení čtyřválce naplnilo polední horký vzduch, Myslím na ten okamžik Indigově zbarvený Líně plynoucí vesmírem, Určující polohu tělesa Jenž přiloží ruce na hrdlo plné Iracionálních myšlenek, Jenž sevře tlačí více a více Izolovaná mnou, vybuchující svíce.Isolated exploding candle. Lubomír Tomik Bandits standing on hot hills, in the canyon she led Targa Floria route, they dropped their pistols, knives and stuck their fingers in their eyes dazzled by your beauty, you closed the engine cover, shielded gaze into the distance, in front of you, she got behind the wheel and turned key in the ignition. the spinning of the four-cylinder filLed nOon hot air, i think of that moment, indigo colored, VEry much lazilY flOwing throUgh space, determining the position of the body, puts her hands on his throat Full of irratiOnal thoughts, which gRips pushing morE and more isolated by me, foreVER exploding candle.
Čteno pro Tebe, 19.1.21, v exponátu letadla L-610 , společnosti KovoSteel , ve Starém Městě
Midian Poet 