Román pro Tebe, kapitola šestnáct.

A za ruku jsem držel držel astronautku Petersovou.

Kapitola šestnáctá. Hudba.

Hudba, která by vyjádřila jaké je to ráno, neexistuje.
Obloha je modrá, bez mráčku. Na té šmolce se třepotají křídla racků. A na červeném stožáru plechová ústa tlampače vydávají radostné tóny.
Když jsme odrazili od lodi a já se ještě ohlédl, šklebilo se na mě u brlení skoro celé mužstvo. Samotný rozsah zločinu, neuvěřitelnost a hlavně zbytečnost způsobily, že nikdo nechápal jeho smysl.
V ten první den, kdy se za svítání rozšířila zpráva o výbuchu na kosmodromu a kdy mnozí lidé viděli jak temný kosmický koráb zahalený do modré záře vzlétá k obloze, se pan Marek stále ještě pokoušel odmítnout to ,co bylo zcela jasné.
Konec.
I když je nakonec příliš patetický a banální.
Důstojník který před třemi dny velel ochrance kosmodromu najednou zmizel. Zadrželi ho v noci v údolí za jezerem. Mlčel ještě ráno. Přes den s ním mluvilo samo Veličenstvo. Slíbilo mu život. To byla velká slova.
Důstojník požádal o sklenici vody.
Teď bylo třeba shromáždit důkazy. Důstojníka museli odvézt do trosek Buckinghamského paláce bezprostředně poté co slíbil, že prozradí podrobnosti o spiknutí.
Voják přinesl vodu a postavil sklenici na stůl.
Důstojník ji přidržel u rtů, napil se a vzápětí zemřel.
Byl otráven.

-Lidi blázniví-rozzlobil se pan Marek-copak jste na moři?-
-Na tuto otázku Vám nemohu odpovědět-neboť to sám nevím.-řekl jsem . Byla to pravda.

Lojové svíce na stole ohořely o hezký kus, cikády ztichly a moskyti přestali bzučet.
Kapitán se odmlčel a nepromluvil skoro tři minuty. Všichni ostatní po celou dobu rovněž mlčel, protože nikoho tu ani nenapadlo kapitánovi odporovat.
Jenom podivné duté údery ve vedlejší místnosti poněkud kazily tu idylu ticha- Buch ! – Buch! Buch! Buch!-
Kapitán se zhroutil zcela znenadání. Upadl jak široký, tak dlouhý.


-Žijete, tak žijete? Řekněte něco!-
Otevřel oči: -Bolí to…musím k lékaři.-
Do nemocnice dorazili za půl hodiny.
Rychle vyběhli po schodech do kulatého sálu ve vestibulu.
Zdravotnické oddělení bylo jasně osvětleno.
Vypadalo zcela obyčejně. Ambulance a bílé dveře do lůžkového oddělení.
Lékař nám vykročil vstříct.
Panoval tu zmatek.
Policista a sanitář ,oba držely za ruce zamračeného člověka v zelené lékařské tóze. Jak se ukázalo,tento člověk před deseti minutami proniknul do pokoje kde ležel dispečer z kosmodromu a vbodnul do něj injekci bez označení.
Do obrazu vbíhá dlouhý řad třiceti boxerů ve svetrech, vede je maličký hubený trenér přísné, asketické tváře a hvízdavý rytmus kroků.
Je to boxerský fanatický voice band. -Zab ho! Zabal! Do papíru!Zmačkej! Trhej!Toho sraba! Znič ho ! Setři! Vem mu míru!-
Přibíhají výsadkáři ,vystřelí první uspávací střely a někteří z boxerů padají, ostatní však přibíhají k výsadkářům a tlučou pěstmi do přileb i umělé hmoty skafandrů.
Pak pronikavý zvuk píšťalky ukončí bitku.
Helene Blehárová se vzdaluje, posílajíc panu Markovi vzdušné polibky.
Trenér vyndá píšťalku z úst a křičí na své svěřence- A že je soustředění, to vám nevadí !? Na trénink se kašle…-
A to je teprve začátek.
U výtahu se motá další muž v zelené tóze.
Fanatický boxerský voice band tiše umlká.
Pan Marek se uraženě stáhne.
Trenér na něj zamžourá a muž v zelené tóze si odplivne na podlahu.
A pan Marek se rozhlédne a prahne po účasti.
Nedohledná kolona vozů sviští po zbraslavské dálnici.
Beatnický anděl Peter Orlovsky si v sámošce o kus dál kupuje zmrzlinu.

Hluk davů a reprodukovaná hudba smíchaná s výkřiky policie.
Davy se sunou ke schodišti u vestibulu.
Doktorům musí pomáhat výsadkáři, i ti sotva udrží nápor.
Spousty lidí se snaží uniknout ven i bez propustek.
U železných mříží ke vchodu do nemocnice to hučí jako v úle.
Dav objevil Siláka Béďu.
Náhle začnou švihat fotoblesky. Silák Méďa udělá pózu.
Nad tím vším výkřiky a volání policistů.
-Vraťte se! Liberec Vás postrádá!-
-Dohonit vůz AB 36-89.-
-To je vše co od Vás chceme. Nechte tady vaše oči. Vaši mysl.-

Byl z toho náramný poprask.

Konec kapitoly šestnáct.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s