jsem tam u Vás byl s Tebou celou duší, srdcem , slyšel jak fouká vítr a Ty …,… přitom řádí jako Aiolské harfy ,úplně stejně silný vítr tady u nás….po všech těch nekonečných měsících , jsem četl Tvá slova… všechno se změnilo, nevěřila by jsi, nepoznala by.jsi mne… objímám Tě před bouří… právě teď, ve 22.00 hodin…u nás docela běsní,,, jsem s Tebou

by European Synchrotron Radiation Facility

Scientists led by the ESRF, the European Synchrotron, Grenoble, France and the University of Copenhagen, Denmark, have discovered the composition of red and black inks in ancient Egyptian papyri from circa 100-200 AD, leading to a number of hypotheses about writing practices. The analysis, based on synchrotron techniques, shows that lead was probably used as a dryer rather than as a pigment, similar to its usage in 15th-century Europe during the development of oil painting. They have published their results in PNAS.https://75df2d23600370b8d130bc24b9c25211.safeframe.googlesyndication.com/safeframe/1-0-37/html/container.html

In ancient Egypt, Egyptians used black ink for writing the main body of text, while red ink was often used to highlight headings, instructions or keywords. During the last decade, many scientific studies have been conducted to elucidate the invention and history of ink in ancient Egypt and in the Mediterranean cultures, for instance ancient Greece and Rome.

The scientists used the powerful X-rays of the ESRF to study the red and black ink in papyri from the Tebtunis temple library, the only large-scale institutional library known to have survived from ancient Egypt. The samples studied in this research project are exceptional, not only because they derive from the famous Tebtunis temple library, but also because the analysis includes as many as 12 ancient Egyptian papyrus fragments, all inscribed with red and black inks.

„By applying 21st century, state-of-the-art technology to reveal the hidden secrets of ancient ink technology, we are contributing to the unveiling the origin of writing practices,“ explains Marine Cotte, scientist at the ESRF and co-corresponding author of the paper.

„Something very striking was that we found that lead was added to the ink mixture, not as a dye, but as a dryer of the ink, so that the ink would stay on the papyrus,“ says Cotte. The researchers came to this conclusion because they did not find any other type of lead, like lead white or minium, which should be present if lead was used as a pigment. „The fact that the lead was not added as a pigment but as a dryer infers that the ink had quite a complex recipe and could not be made by just anyone,“ adds Thomas Christiansen, Egyptologist from the University of Copenhagen and co-corresponding author .

A surprising fact is that the ink recipe can be related to paint practices developed many centuries later during the Renaissance. „In the XV Century, when artists rediscovered the oil painting in Europe, the challenge was to dry the oil in a reasonable amount of time,“ says Marine Cotte. „Painters realized that some lead compounds could be used as efficient dryers.“

The scientists found that the red color in the ink is given by the ochre, as expected. More surprisingly, they discovered that this red pigment is present as coarse particles while the lead compounds are diffused into papyrus cells, at the micrometer scale, wrapping the cell walls, and creating, at the letter scale, a coffee-ring effect around the iron particles, as if the letters were outlined. „We think that lead must have been present in a finely ground and maybe in a soluble state and that when applied, big particles stayed in place, whilst the smaller ones ‚diffused‘ around them,“ explains Cotte. In these halos, lead is associated with sulfur and phosphorus. The origin of these lead sulfates and phosphates, i.e. were they initially present in ink or did they form during ink alteration, remains an open question. If they were part of the original ink, understanding their role in the writing process is also puzzling and the motivation of on-going research.

A za ruku jsem držel astronautku Petersovou .

Kapitola čtrnáctá.

Děsil Whitman děti v Louisianě,když šel volnou ulicí?

Odnikud. Jsem ten muž skrytej v něčí pasti. Vyzvedni mne tak vysoko, abych se dotknul oblohy, aspoň ještě jednou.
Už jsi někdy viděl velkou nákladní loď, zvolna se za slunného odpoledne sunout zátokou, a když jsi napjatě pátral očima podél její hadovité železné délky a hledal lidi, námořníky, přízraky,kteří musí řídit tohleto zasněné plavidlo čeřící tak měkce vody londýnského přístavu, neviděl jsi nic, než čtyři světové strany a přehršel možností, kdo by to mohl být, tajemný lodivod, usmívající se pod vousy, které vlastně ani nemá?

Za rozbřesku stála na hřebenu a vzhlížela k přístavu.
-Ještě mne miluješ?- zeptala se.-Nezamiloval jsi se do nějaké krásky z dvacátého století?-
-Tobě to sluší,dnes Ti to opravdu sluší,moje milá.-odpověděl jí trhnutím rameny.
Často myslel na Krásnou dvorní dámu. A taky na Yvettu, která se jí tak podobala.
-Co rozežene mlhu?-zeptala se.
-Mlhu rozfouká vítr.-odpověděl pan Marek.
Bylo úplné bezvětří.
-Jdi pryč.-řekla Helene Blehárová.-Jdi odtud, tady dnes nebude veselo.-
Zavřela za sebou a rozhodně počne sestupovat ze schodů.
Pan Marek, celý nervózní z toho co způsobil ,za ní volá:-Ty jsi ta nejlepší žena, kterou jsem mohl dostat v tomhle městě a mě to děsně mrzí, co jsem Ti udělal….-

A tohle je můj pokoj , šedivý bez Tebe v nedělním ránu .
Edward Bengt měl osvědčenou detektivní metodu.
Pohodlně se uvelebil na pohovce a zavřel oči.
Myšlenkami teď býval často daleko, ani nevnímal, když na něj před spaním mluvily děvečky, i jim byl k smíchu a dobíraly si ho, jestli prý není zamilovaný.
Otevřel oči a utrhnul se na ně.
-Starejte se o sebe-
-Ahá, tak to znamená že pán je zamilovaný, když se tak zlobí!-
A chichotaly se dál.
Jenže Edward Bengt nebyl zamilovaný, byl posedlý, posedlý, posedlý Tebou, touhou polapit Davida Hamiltona alias Librového Davídka.
To bylo všechno.Nemohl však vědět,že se po Londýnu pohybuji ještě já a nemohl tušit co mám v plánu.
A kdyby to věděl, do smíchu by mu nebylo.

Děsil Whitman děti v Louisianě, když šel plnou ulicí?
Ne.

Konec kapitoly čtrnáct.

…Ring of fire !