Román pro Tebe .Kapitola sedmá.

A za ruku jsem držel astronautku Petersovou.   

Lubomír Tomik    

                                                                                                                                                                                                  

Kapitola sedmá.    Pití mlhy.                                                                                                                                                                                                                          

Když odešel, stál jsem hodnou chvíli uprostřed pokoje. Bezmyšlenkovitě jsem upíral pohled na závěs u okna. Stropní lampa najednou zhasla. Věděl jsem , syndrom zažíhaných lamp, někdy si všimněte, jak při chůzi ulicí ve tmě zhasne lampa blízko Vás, pocestní kteří se potácejí nočním městem a lampy se zhášejí a zažínají, jakoby náhodou přitom se mozkové frekvence spojí a z myšlenky se stane skutečnost. Napiš si skutečnost!      A tu se sluch znovu soustředí na zvuky harmoniky, venku za oknem, oknem.                                                                                                                                                                                             V uličce napůl vymazané mlhou je slyšet hlasy. Mluví dva muži. Jeden je v okně a druhý dole na ulici. Ale nic není vidět, jeden z hlasů vypadá na Rozumka.   

 -Pil jsi dnes ráno mlhu?-                                                                                                                     –

-Ano.-                                                                                                                 

 –  Jed? –                                                                                                                                                                    

-Řekl bych ,že ano. Musel jste být zneškodněn, ne hned zabit. To myslím ne. Člověk se musí vmyslet do jejich hlediska. Mrtvola by pro ně nebyla výhodná. Rámus ,podezření,tisk,pitva,řeči. Co by z toho bylo? Naproti tomu-pořádná psychóza, to je něco jiného! Jako výsledek mnohem elegantnější. Takových preparátů je dnes plno. Depresívní stavy,halucinace,útlum. Myslím,že po vypití sklenice vína by jste necítil nic. Až teprve zítra, či mnohem později. Kdo se dneska může zbláznit? Každý. A já první pane Marek. Já první.-                                                                                                                                                                                 Moře kolem dokola stále více tmavne. Pobřeží se rýsuje ve velké dálce jako pruh světelných bodů.                                                                                                                                                                                                                     

Pan Marek a tajemný muž,sklonění přes okraj lodičky,pozorují černou hlubinu s množstvím rybek světélkujících jako světlušky v klidu vedle sebe.Lehce se pohupují.                                                                                                                                                                                                                                

Zvony smutně vyzvánějí. Před kostelem se v mlze rýsují obrysy pohřebního vozu.                                                                                                                                                                                                                        

V přístavu na vodě se jako velká bludička, v temnotě a mlze houpe sud, nacpaný hořící slámou a hadry. Z loděk zakotvených u obou mol sledují sud námořníci a jejich rodiny.                                                                                                                                                                                                                           

Stranou stojí povoz Kočího Směrů. Je tu i jeden automobil.                                                                                                                                                                                                                            

Z pohybu siluet je vidět,že se hudebníci řadí k pochodu.                                                                                                                                                                                                                                 

Tma je něco docela jiného.                                                                                                                                                                                                                           

Úroveň lidské inteligence byla překročena.                                                                                                                                                                                                                           

Mezitím jsem se hnal prozatím plesnivým podivným dnem kupředu ,míjel jsem časové západky, míjel jsem explodující slunce, padal jsem a vstával, rodil se a umíral, tančilo kolem mne všechno? To si pište že tančilo!                                                                                                                                                                                                                                  Vzduchem svištěla vůně čerstvě posečené trávy a kluci na poli pouštěli draka, oči jim svítili, pozorovali mne a já je míjel, zdáli se mi tak nějak osudoví a důležití, věční a nekoneční uzavření v této scéně-pak se jeden z nich rozběhnul a druhý vymrštil draka do výše, ruka se mu v sádrovém obvazu komíhala sem a tam a drak vzlétnul, provázek se napnul a drak stoupal výš a výš a ocas mu vlál ve větru-andélé,andélé-usmíval jsem se a můj úsměv se zvětšoval tak jak drak prořezával oblohu, místo kostí špejle a místo kůže balicí papír ,jen jsem čekal kdy se ozve to burácení…..Nic.

Konec kapitoly sedmé.                                                                                                                                                                                  

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s