Jsi všude, všude a nikde, vidí Tě v každé věci, činnosti, tváři , bundě, autě, slyší Tvé jméno v rádiu, titulek, útržek náhodně zaslechnutého rozhovoru naše číslo, všude. Učím se s tím žít, nejde to, přestal jsem počítat dny, už jsou to měsíce.
Chci něco napsat, koukám před sebe a stojí tam :
Jako psa. Lubomír Tomik -Utratit. - řekla. - Co s ním...zamilovaný, nesmysl !- Utratit jako zatoulaného prašivého psa, nevěřícný pohled, vážně špatný nápad, musela jsi mne, musela... očarovat, krásko.