Jsi všude, všude a nikde, vidí Tě v každé věci, činnosti, tváři , bundě, autě, slyší Tvé jméno v rádiu, titulek, útržek náhodně zaslechnutého rozhovoru naše číslo, všude. Učím se s tím žít, nejde to, přestal jsem počítat dny, už jsou to měsíce.

Chci něco napsat, koukám před sebe a stojí tam :

Jako psa.

Lubomír Tomik

-Utratit. - řekla.
- Co s ním...zamilovaný,
nesmysl !-

Utratit jako zatoulaného prašivého psa,
nevěřícný pohled,
vážně špatný nápad,
musela jsi mne, musela...
očarovat,
krásko.