Román pro Tebe.

Věnuji Ti první předehru svého střihového románu a všechny následující kapitoly též, až do konce, s díky za život.

Román pro Tebe.

A ZA RUKU JSEM DRŽEL ASTRONAUTKU PETERSOVOU

Lubomír Tomik

PŘEDEHRA: Na 28 stupni Severní šířky a 43 stupni západní délky hrozí katastrofa.

Ráno snídali studené mléko místo čaje. Kapitán zakázal rozdělat oheň.
Čluny se přiblížily na dosah. Z každého vyskočili na břeh tři muži. Byli jen lehce ozbrojeni, bez mušket. Oblečeni byli všichni stejně, v kožených kalhotách, zastrčených do vysokých bot a v hladkých kožených kazajkách.
-Jako rybáři ze severu-pomyslel si Kapitán.


Čas plyne v dlouhém mlčení, než konečně seňor Alvarez zdrženlivě prohlásí:-To by mohlo zhatit moje plány!-
Kapitán seděl na písku, se sluchátky na uších poslouchal rádio, krystalku.
Co chvíli zašermoval rukou, jako kdyby dirigoval koncert. Oči měl zamhouřené ,slámový knír byl v nebezpečí, že chytne od cigarety, která mu visela zapomenutá mezi rty.


-Hoši-promluvil směrem k nám-Neměli by jste pracovat ,neboť práce zabíjí. V jednom lomu trhali kámen. Navrtali kámen, vložili tam dynamitovou patronu a než zapálili její doutnák ,trubač zatroubil, což znamená, že všechno musí utéci. Vtom si rozmyslel jeden inženýr, že tam zapomněl lulku a vrátil se pro ni. Přirozeně ,že zmizel ze světa. Tak vidíte, práce zabíjí, neměli by jste pracovat a tím končím. Příště Vám povyprávím o uherském salámu. O tom ,že se nikdy nezkazí, ani v největším vedru, ani na moři. Řeknu Vám také, že kdybych měl tunu uherskýho, že bych se nebál jít pěšky až kolem světa, a nic by se mi nestalo-.
-A co v muškátovém salónku ?-řekla Eileen.
Muškátový salónek, to byl Kapitánův vynález, vlastně jenom ten jeho název. Na jednom konci ranní jídelny vybudovala Eileen třístěnný skleník a tam nacpala muškáty, takže každé ráno při snídali chutnali a čichali muškáty, a když se Kapitán posadil ve skleníku do proutěného křesla, aby si za chladného ranního slunce přečetl Timesy ,tonul v muškátech.

Hujer seděl v kuchyni,ruce složené v klíně a netečně se díval zaprášeným oknem na ulici. Klamné chladné ranní slunce probudilo předčasně modrou mouchu zalezlou v nějaké škvíře. Narážela na sklo a podrážděně bzučela.
-Měl bych otevřít a pustit ji ven-pomyslel si- ale ať si tam chcípne zimou, mrcha.-
Bradatí Arabové s bělostnými turbany, křik,vyvolávání-všechno zaniká v syčení a pachu karbidových lamp.
Tlačítka psacího stroje se mi lepí ke konečkům dlouhých kostnatých prstů, které se mi potí rozčilením,když píšu tyto věty! Pojednou se zdálo, že mi oči zkameněly v solný sloup, ale tu nový hlas, tam uvnitř mé vlastní hlavy mi napověděl.
-Je to za Tebou. Dostal ses nad věc.Tak je to.Lidi dokážou překonat všechno.-
-Mhmmm.-Pomyslel jsem si.-Kdybych byl dívka, byl bych naivní.-

Magnetofonové kotouče se začaly zvolna otáčet.Na stovkách rentgenogramů, odvíjejících se z několika cívek vznikají záhadné vzorce z geometricky uspořádaných vzorů.
Pohlédl na rádio a vzpomněl si, jak otec,ucho nastražené na přijímači ,dychtil po těžkostech Anglie,potěšený vzdálenými katastrofami.
Kapitán potěžkal v ruce revolver.
Zavládlo těžké, ničím nerušené ticho.
Hujer se znovu úporně vracel k myšlenkám mouchu.
Kapitán pak druhou rukou utřel desku stolu hadrem a přinesl z lodě mapu.
-Podívejte.-rozložil ji. Byla veliká, větší než stůl. Vešel se na ni celý, v těch dobách známý svět.
Dívali se na barevné světadíly a světle modré moře. V místech kde se mapa překládala,ji někdo podlepil šedivým plátnem.Prosvítalo škvírami v papíru do světadílů i moří. Svět byl tím plátnem rozdělen na šedě lemované obdélníky a někde, někdo ho i kousek chybělo.
-Tady jsme my.-řekl Kapitán.-Mohli bychom jim vyplout na pomoc-navrhnul a sklonil se nad mapu.

Konec předehry.

1 komentář: „Román pro Tebe.

  1. Zdravím a přeji hodně tvůrčích nápadů, sil a času s klidem na úspěšné pokračování v psaní vašeho románu. Určitě to má smysl. Čím bychom byli bez zaznamenání příběhů, mýtů, legend a pohádek ? Byli bychom zapomenuti i s našimi románovými postavami, které nám naštěstí ono zapomínání nedovolí.

    S pozdravem
    Magdaléna Verneová (LK)

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s