S víčky zavřenými II. Lubomír Tomik Dívko s víčky zavřenými, ztratila jsi někdy víru? Když ráno otočíš klíčky v zapalování Tvého vozu, jsem s tebou, socha z bronzu, město v džungli čekající na mačety objevitelů, jsi má Kleopatra, propouštíš světlo, které mne hladí.
