Ve čtyři hodiny ráno s bolestí ve zpropadeném koleni a Měsícem za oknem, jsem zlomený…nedovedeš si představit jak, jediné co mne drží naživu jsou myšlenky na Tebe, vážně. Později sednu ke kávě , knížka a v ní – ,,Distribuce lemurů ze zatopených ostrovů…- celé se mi to zdá úplně nereálné, znovu, jako bych se z komatu po nehodě probral do jiného světa, na první pohled vše stejné, pod povrchem se vše tváří úplně odlišně a jediný maják v bouři jsi Ty.
