Nesnězte Amundsenovi psy.

Nesnězte Amundsenovi psy.

Lubomír Tomik

Nesnězte Amundsenovi psy,
tlačte před sebou Edmunda Fitzgeralda ,
do brázdy na dně zasadím vzpomínky na Tebe 
a jezero , 
exploduje touhou.

Nesnězte Amundsenovi psy,
propusťte odvlečené otroky z Rano Raraku,
naivně romantické představy
zakopané,
na pobřeží.

Nesnězte Amundsenovi psy,
nikdy nebudeme spolu, jsi Kleopatřina jehla a já,
střílím kolem sebe city,
přezrálý 
ugrilovaný pistolník.

Nesnězte Amundsenovi psy,
přivázala jsi mne ke kormidlu, nechala vše na Karamanéhovi,
zmizela v noci,
nechala na podlaze hrsti růžových hub,
někdo se pousmál.

Kosti vhoďte na sníh.

JSI , 
v momentech úžasných,
výpočtech precesních,
vím, že  spolu nikdy nemůžeme být,
už jsem někdo jiný ,
přesto,
 nic mi nezabrání nosit Tě v sobě.





Don't eat Amundsen's dogs.

 Lubomír Tomik

 Don't eat Amundsen's dogs,
 push Edmund Fitzgerald in front of you,
 I will plant memories of You in the wake 
at the bottom of the lake,
 explodes with desire.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 release the abducted slaves from Rano Rarak,
 naively romantic ideas
 buried,
 on the coast.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 we'll never be together, you're Cleopatra's needle and I
 I shoot emotions around me,
 overripe
 grilled gunslinger.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 you tied me to the helm, left everything to Karamanes
 disappeared in the night
 she left a handful of pink mushrooms on the floor,
 someone smiled.

 Put the bones in the snow.

 YOU,
 in amazing moments,
 precession calculations,
 I know we can never be together
 I'm someone else already
 yet,
  nothing will stop me from carrying You in me.