Pod městem.
/Pro Tebe/
Lubomír Tomik Pod městem je další město, v němž láska roste rychlostí pučících nehtů v rakvi po posledním rozloučení, pod městem procházím pavučiny archívů, hledám zmínky o Tvém jménu, lechtám paty všech Achillů, kempujících před důkazy zázraků, stínů zádumčivých Trójí, rozporuplných divů, zarážejících vidlice blesků coby stanové kolíky, začněme znovu miláčku, začněme od píky. Každý Tvůj úsměv je Ishmaelova nabroušené harpuna, pochodeň co zplna zažhnula v pokračující noci bez konce, nechci být sobecký, chci jen všechny Tvé rozbřesky, zatahování,zamykání, ,otevírání žaluzií, brány vpouštějící hordy mongolských nájezdníků, kráčejících rozdělenou řekou, brodící se v proudu, město pod městem, Attilova hrobka , v níž držíme stráž a nevycházejí nám hlídky, míjíme se , rubáše a závoje na prádelních šňůrách, nevyřčené pocity, místo kolíků, svírajících palce, tanec bílých velryb, tažní ptáci listopadu na telegrafních linkách, jejich rozjásaný kvapík při odletu, jsi nádherná. Pod městem je další město, zavedla jsi tam stanné právo, dříve než by mi bylo milo, dříve než někdo na skobu zavěsil další plátno, scházíš mi, bloudím bez mapy pod městem, širokoúhlý záběr na chlápka , proplouvajícího úžinami Démosu. Below city. /For You / Lubomír Tomik Below the city is another city, in which love grows at the speed of budding nails in a coffin after the last farewell, I walk through the webs of archives under the city, I'm looking for mentions of your name, I tickle the heels of all the Achilles, camping before the evidence of miracles, the shadows of all those pensive Troy, contradictory wonders, striking lightning forks as tent pegs, let's start again darling let's start from the peak. Your every smile is Ishmael's sharpened harpoon, the torch that ignited completely in the continuing night without end, i don't want to be selfish I just want all your dawns, retractable, opening blinds, inlet gates hordes of Mongol invaders, walking along a divided river, wading in a stream, city below city. Attila's tomb, in which we keep a guard and there are no patrols, we pass, shrouds and veils on clotheslines, unspoken feelings, instead of pins, gripping their thumbs, white whale dance migratory birds of November on telegraph lines, their chewing droplet on departure, you're beautiful. Below the city is another city, you introduced martial law there, before I was nice before someone hung another canvas on the staple, i miss You, I wander without a map under the city, wide angle shot of a guy passing through the Straits of Demos.
Midian Poet 