Boj , obnažený cit.

Boj za Tebe, za to co k Tobě cítím, fantazií. Vím, že bych na zprávu od Tebe odpověděl už o den dříve, ale nechci, aby jsi si myslela, že nemůžu dospat. Nemůžu.Nevím co Ti budu psát..všechno je syrové TEĎ, před odesláním přečtu…a vidím ten obnažený cit, jako bych Ti to říkal a stála jsi přede mnou. Odpovídám na zprávu ještě než ji napíšeš, napíšeš. Znáš Ty slova, Ty správná slova,VÍŠ.

With a hell of a nun,somewhere in time, somewhere in Josefov…censored.

Poprvé jsem se na svých stránkách setkal s cenzurou, provozovatel mi povolil obrázek , kde je sama, zakázal mi ale publikovat fotku, kde jsem s ní, chtěl jsem ukázat, jaký jsem byl blbec, nešlo zveřejnit , kvůli obsahu. Vyfotil jsem tedy zdálky fotografii v notebooku, původně byla větší, detailnější, poprvé cenzura. Možná by někoho mohlo pohoršit uvědomění, že jsem byl opravdu blbý.

I met censorship for the first time on my website, the operator allowed me a picture of where she is alone, but forbide me to publish a photo where I was with her, I wanted to show what a jerk I was, it could not be published, due to the content. So I took a photo from a distance in a laptop, originally the photo was bigger, more detailed, for the first time censorship. Maybe someone could be offended by the realization that I was really stupid.

Kouzelná kulka.

Kouzelná kulka.
/věnováno Tobě/

Lubomír Tomik

Proč Tě vidím tak úžasnou,
proč Tě vidím tak úžasnou,
metalovou rusalkou
svatou piraňou,

seznam vymýtaných osob se rozšířil o jedno jméno,
najdeš ve mě vše,
co nechceš vidět,
má dívko, má siréno,

každá myšlenka na Tebe je magická kulka
v Kennedym,
je snadné vítězit,
ovšem z pole poražených,
je zvláštní výhled.



Magic bullet.
/for You/

 Lubomír Tomik

 Why do I see you so amazing,
 why i see you so amazing
 metal mermaid
 holy piranha,

 the list of exiled persons has been extended by one name,
 you will find everything in me
 what you don't want to see
 my girl, my siren,

 every thought of you is a magic bullet
 in Kennedy,
 it's easy to win
 but from the field of the defeated,
 is a special view.

Přepisování historie.

Přepisování historie.

Lubomír Tomik

/Chci se vážně jen nechat unášet fantazií, kam mne  zavede, že by k Tobě?/

Sax Rohmer zavřel oči, 
byla pozdní padesátá léta v Británii,
plování v láhvích šampaňského,
zednářské symboly,
nikdy je už neotevřel,
stejně jako já ze čtyř stran,
hlídáš mezi póly,
romantický hlavolam,
Tjiuanská bible našeho vztahu,
přivřená do dveří už už saha-už-jící po ručníku,
zakrytí bělostných údolí a hor,
velehor,

nemyslíš vážně , že jsi skutečná, 
skáču do ohně ve Staffordshiru roku devatenáct se osm,
tisíce Faustů odlétalo stropem a mávalo klobouky,

Ozymandiův     radostí     drze     označený   
Tajemný    efemérní      mihotavý       pravděpodobně   laskavý       ihrám
Okutista Riskující Iluze Efervescentní Nevinných Těch Invazních Snů

o Tobě,
poskakujete v nich s Margareth Cavendishovou,
 protančíte střevíčky reality , změní  se kompas, řízený obyčejnou geometrií 
ve stroj konce světa,

roztočená střelka magnetu Tě chladí , jsi rozpálená,
vždy jsi rozpálená a chladná Lulu postává u jukeboxu
s pirátským kloboukem vraženým do čela,
něco škrábe do notesu, 

přepisuje historii,

nikdy jsme se nepoznali,

najednou přiběhne astronaut z Westmisterského opatství,
vytrhne jí notes z ruky, trhá stránky a polyká je,
Lulu se nevzrušeně s otočí,
přicházejí muži obrovští,
vyhazovači smutku.

Lulu zavlní boky a řekne:
-Diskutuj, nebo amputuj.-

Nejsilnější vir je slovo vězňovo,
doutnající v předsálí mysli.




Rewriting history.

 Lubomír Tomik

 / Do I really just want to be carried away by the imagination, where will it take me to come to you? /

 Sax Rohmer closed his eyes,
 was in the late fifties in Britain,
 swimming in bottles of champagne,
 Masonic symbols,

 he never opened them again,
 like me on four sides,
 you guard between the poles,
 romantic puzzle,

 The Tjiuan Bible of our relationship,
 locked in the door already already-using a towel,
 covering white valleys and mountains,

 you don't seriously think you're real,
 I jump into the fire in Staffordshire in the year nineteen with eight,
 thousands of Faustians flew off the ceiling and waved their hats,
 Ozymandi's joy brazenly marked
 A mysterious ephemeral shimmering probably kind ihram
 OcutistRisking IllusionEfervescent Feelings of CelebritiesInnocentThe Invasive Dreams
 about you,

 you jump in them with Margareth Cavendish,
  you dance the shoes of reality, the compass changes, controlled by ordinary geometry,
 into the machine of the end of the world,
 the spinning pin of the magnet cools you, 
you are hot,
 you're always hot and cold Lulu is standing by the jukebox,
 with a pirate hat stuck in the forehead,
 something scratches the notebook,
 rewrites history,
 we never met.

 suddenly someone runs up as an astronaut from Westminster Abbey,
 he snatches the notebook from her hand, tears the pages and swallows them,
 Lulu turns unperturbed,
 huge men are coming,
 mourners.

 Lulu curls her hips and says:
 -Discuss or amputate.-

 The strongest virus is the word of prisoner,
 smoldering in the foyer of the mind.

Nesnězte Amundsenovi psy.

Nesnězte Amundsenovi psy.

Nesnězte Amundsenovi psy.

Lubomír Tomik

Nesnězte Amundsenovi psy,
tlačte před sebou Edmunda Fitzgeralda ,
do brázdy na dně zasadím vzpomínky na Tebe 
a jezero , 
exploduje touhou.

Nesnězte Amundsenovi psy,
propusťte odvlečené otroky z Rano Raraku,
naivně romantické představy
zakopané,
na pobřeží.

Nesnězte Amundsenovi psy,
nikdy nebudeme spolu, jsi Kleopatřina jehla a já,
střílím kolem sebe city,
přezrálý 
ugrilovaný pistolník.

Nesnězte Amundsenovi psy,
přivázala jsi mne ke kormidlu, nechala vše na Karamanéhovi,
zmizela v noci,
nechala na podlaze hrsti růžových hub,
někdo se pousmál.

Kosti vhoďte na sníh.

JSI , 
v momentech úžasných,
výpočtech precesních,
vím, že  spolu nikdy nemůžeme být,
už jsem někdo jiný ,
přesto,
 nic mi nezabrání nosit Tě v sobě.





Don't eat Amundsen's dogs.

 Lubomír Tomik

 Don't eat Amundsen's dogs,
 push Edmund Fitzgerald in front of you,
 I will plant memories of You in the wake 
at the bottom of the lake,
 explodes with desire.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 release the abducted slaves from Rano Rarak,
 naively romantic ideas
 buried,
 on the coast.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 we'll never be together, you're Cleopatra's needle and I
 I shoot emotions around me,
 overripe
 grilled gunslinger.

 Don't eat Amundsen's dogs,
 you tied me to the helm, left everything to Karamanes
 disappeared in the night
 she left a handful of pink mushrooms on the floor,
 someone smiled.

 Put the bones in the snow.

 YOU,
 in amazing moments,
 precession calculations,
 I know we can never be together
 I'm someone else already
 yet,
  nothing will stop me from carrying You in me.






Pod městem.

Pod městem.

/Pro Tebe/

Lubomír Tomik

Pod městem je další město,
v němž láska roste rychlostí pučících nehtů v rakvi po posledním rozloučení,
pod městem procházím pavučiny archívů,
 hledám zmínky o Tvém jménu,
lechtám paty všech Achillů,
kempujících před důkazy zázraků, stínů  zádumčivých Trójí, rozporuplných divů,
zarážejících vidlice blesků coby stanové kolíky,
začněme znovu miláčku,
začněme od píky.

Každý Tvůj úsměv je Ishmaelova nabroušené harpuna,
pochodeň co zplna zažhnula v pokračující noci bez konce,
nechci být sobecký,
chci jen všechny Tvé rozbřesky,
zatahování,zamykání, ,otevírání žaluzií, brány vpouštějící 
hordy mongolských nájezdníků, 
kráčejících rozdělenou řekou,
brodící se v proudu,

město pod městem,
Attilova hrobka ,
v níž držíme stráž a nevycházejí nám hlídky,
míjíme se , rubáše a závoje na prádelních šňůrách,
nevyřčené pocity,
místo kolíků,
svírajících palce,
tanec bílých velryb,
tažní ptáci listopadu na telegrafních linkách,
jejich rozjásaný kvapík při odletu,
jsi nádherná.

Pod městem je další město,
zavedla jsi tam stanné právo,
dříve než by mi bylo milo, 
dříve než někdo na skobu zavěsil další plátno,
scházíš mi,
bloudím bez mapy pod městem, 
širokoúhlý záběr na chlápka ,
proplouvajícího úžinami Démosu.







 Below city. 
/For You /

Lubomír Tomik

Below the city is another city,
 in which love grows at the speed of budding nails in a coffin after the last farewell,

 I walk through the webs of archives under the city,
  I'm looking for mentions of your name,
 I tickle the heels of all the Achilles,
 camping before the evidence of miracles, the shadows of all those pensive Troy, contradictory wonders,
 striking lightning forks as tent pegs,
 let's start again darling
 let's start from the peak.

 Your every smile is Ishmael's sharpened harpoon,
 the torch that ignited completely in the continuing night without end,
 i don't want to be selfish
 I just want all your dawns,
 retractable, opening blinds, inlet gates
 hordes of Mongol invaders,
 walking along a divided river,
 wading in a stream,
 city ​​below city.

 Attila's tomb,
 in which we keep a guard and there are no patrols,
 we pass, shrouds and veils on clotheslines,
 unspoken feelings,
 instead of pins,
 gripping their thumbs,
 white whale dance
 migratory birds of November on telegraph lines,
 their chewing droplet on departure,
 you're beautiful.

 Below the city is another city,
 you introduced martial law there,
 before I was nice
 before someone hung another canvas on the staple,
 i miss You,
 I wander without a map under the city,
 wide angle shot of a guy
 passing through the Straits of Demos.


Držel jsem

Držel jsem sbírku Mísa vymyšlených ryb v ruce , listoval v ní,teď, jsou tam několik desítek let staré fotografie z antarktické expedice, koukám, design se Klárce opravdu povedl, vzhled názvů jednotlivých básní….čtu, úplně si jasně vzpomínám co a kde jsem napsal…a

Tiché kolébání ve sněhu, mlčenlivé houstnutí jsem napsal v roce 2016-2017, o dva roky mne pak na stejném místě, o němž jsem psal, srazilo auto a stalo se co se stalo. Jasně vidím moment, kdy jsem tu báseň měl najednou v hlavě, stál jsem v prosklených dveřích v malém vestibulu s Katkou a koukal na ten přechod, je to v podstatě o ní….znovu jsem na to narazil…kde se to vzalo ? Jen s tím rozdílem že ve skutečnosti jsem letěl vzduchem. Takhle to mám, prostě to přijde, poupravím v rámci možností do srozumitelného tvaru, jsi přitom se mnou… lusknutí prstu. Pojďme dál.

Musím pochválit tiskárnu , tady u nás, ve Starém Městě.

Musím pochválit tiskárnu tady ve Starém Městě, Agentura NP | tiskárna a dtp studio , už mi zbývaly je dva poslední kusy mé sbírky Mísa vymyšlených ryb se Sylvií Plathovou v plavkách na obale a skrytým Crowleym v názvu…Tedy této tiskárně Agentura NP | tiskárna a dtp studio se podařilo jeden z posledních kusů naskenovat, čímž mne v podstatě zachránili, jelikož jsem přišel o všechny podklady z předchozí tiskárny. Bude se tisknout i s adresou mé nové stránky, na níž právě jsi…blog.cz zmizel v zapomnění, jedenáct let…. nakonec, všechno zlé, je pro něco dobré…díky!
Jen kdyby mne tolik nestudil titanzinek, co mi drží čelist a nadočnicový oblouk, tohle je slabší, nečekané, i když minulou zimu jsem to asi zažil, vůbec si to nepamatuji…jak jsem mohl chodit venku ?