Při poslechu Witch hunt.

Dnes jsem dostal velkou lekci od úžasného člověka, člověka který věří tomu co dělá a tak by to přece mělo být, ne ? Věřit v to co dělám. Jednoduchá věta, kolik však vyžaduje odvahy a obětí, pevného objetí ? Příjemné překvapení, život dokáže připravit takové setkání opravdu nečekaně.

Po 15 letech jsem zkusil malovat temperkama,při poslechu Witchhunt jsem najednou uviděl Hrnec s naběračkou uhánějící pouští palmou tajemnou.

Též však

Domorodá sukýnka dráždící malého levharta.

Též také

Žirafí krk na okraji řeky vyplazující jazyk v rákosí zabedněném.

Stále stojím.

Stále stojím.

Lubomír Tomik


Skluzavka,
 hadova burka,
 hadovka okurka ,
 snědla rozpitého Turka vnadná Sněhurka,
 dcera plachého marabua,
žena mameluka,
 cukla sebou bačkůrka,
 vůně jasmínu v lese plném zoufalství,
 plachty skasány, 
Ty,
Ty,
stále se vracím a stále stojím
na místě,
Ty.

Jak můžeš být,
jak můžeš být,
tak neuvěřitelná,
nesdělitelná ?