Protože nemůžu chodit, celý den v podstatě v nemocničním pokoji ,jen bez vřavy kolem, přepisuji starší sbírku, chci nechat udělat dotisk, už mám jen několik originálů, všechno je pryč, nebylo toho zrovna málo, snad si každá našla svého majitele. Pár předělávek,kudrlinek. Například:

K okraji jamky

Lehkým krokem nad schnoucími odstíny noci,
 hvozdem tesáků s růžemi v tlamách,

lýtka oděna v pavučinách s krůpějí rosy,
přiložila své rty
v barvě lesních jahod
k okraji mlčenlivé jamky

Hlasitě vysrkla, se zjevným požitkem,
vyhřeznutý oční nerv.

Není ten obraz …to už nechám na případném čtenáři, pro mne jsi tam stejně vždy Ty, krásko.

PS: NIKDY nevíš, tedy :

To the edge of the hole

A light step over the drying shades of the night,
a forest of fangs with roses in its mouth,

calves clothed in cobwebs with a drop of dew,
She pursed her lips
in the color of wild strawberries
to the edge of a silent hole,

She snorted loudly, with obvious pleasure,
protruding optic nerve.